Denik-ostravaka - e-knihovnazdarma.cz

Do oběda to celkem uletělo, bo šef mi dal specyjalni ukol - diki němu sem se
konečně dokopal přetřydiť ten burdel, co mam ve skřyni. Na oběd se v kantyně
vytahli. Z masa by se syce naţral tak somalski vrestler, ale mačka k tym knedlum
byla aspoň ve valentynske barvě. A zadarmo k temu davali maly marcypanovy
bombon ve tvaru srca. Asy na spraveni chuti.
Po obědě to začlo. Prvni se šef spoměl, ţe sem mu eště nědal na stul tu spravu z
minuleho tydňa, tuţ sem to musel narychlo do koňca šichty dorobiť. Do teho asy
patnasť kecafonu, bo kerysyk vul na ustředni přepichnul draty a naraz sem byl
povyšeny na naměstka. Do teho všeckeho chaosu přyšel Karel a chtěl se
povykladať o tym, co kupiť robě k temu svatku a něpomahalo ani to, ţe sem
čučel do komputera a robil sem hlucheho. Po štvrhodině monologu nakoněc
pochopil a šel vedle. No nevim, esli mu roby cosyk poradily. A nakoněc
pulhodiny před koňcem šichty a štvrhodiny před dorobenim te spravy pro šefa
volal Tomaš, ten naš macher na komputery, ţe musy na chvilu vypnuť syť či
kereho šlaka. Tuţ či sme fabryka na ryby? S chvilki byla pulhodina a ja sem tam
musel trčeť přesčas. To mi teţ nalady něpřydalo.
Na zastavku sem šel s pyskem zeškňuřenym jak ten, co volal dom. Vystupil sem
u Elektry a valil do Delvity kupiť cosyk Blance. Neska to s Turynem fajně vyšlo,
tuţ sme se domluvili taki minysraz v pět v te kavarni, kaj byval za komanču
Tuzeks. Eště ţe neni hokej, to uţ by mě ven nědostala. Blanka je na sladke, tuţ
sem ji kupil fajnu bombonyjeru. Od ni sem dostal takeho maleho plyšoveho
zvěřaka, kery se da magnetami přycvaknuť na ledničku. Tuţ to je fajne, vracam
se do děckich roku. Přy zakusku a kavě sme fajně podřystali o tym, co se
porobilo od minula, pomačkali sme se pazury a paru aji tych zubařskich
ekskurzyji sme zrobili. Blanka potem tak tajemně špitla, esli nězajděme ku mě,
bo Daneček je u babki a čuči tam na jakusyk pohadku na dyvidy (babka je teţ
moderni tajak ja) a ona ho ma vyzvednuť aţ v sedum. To mi trochu zatlo, bo s
tym sem něpočital a pořadek sem doma robil naposledy před začatkem
olimpijady. V obyvačce neni vidět stul a neţ se člověk po vstupu do kvartyra
rozdycha, voni to tam jak v Kauflandě, jak im vyleťa poistki od mraţaku. Cestu
dom sem vymyšlal plany, od vyhozeni poistek aţ po zavolani hasyču, ale všecko
dopadlo inač. Blance volala mama, ţe maly jaksyk hicuje. Asy cosyk chitnul ve
školce. V takim počasy se neni co diviť. Blanka mě pocalovala, omluvila se za
nědokončeny valentynski večer a valila cpať maleho paralenem.
Doma sem preventyvně nacpal a přypravil ty štyry tesko igelitki s marasem ku
dveřam, abych je rano vzal do popelaku, aţ pujdu na šichtu. Tuţ vam nevim, esli
ten Valentyn letos skončil zle, nebo dobře.