Denik-ostravaka - e-knihovnazdarma.cz

tak to za tepla nabonzovala a dluho něvěřyla Blančinemu ujištěni, ţe ji to vubec
něvadi, bo tu Nykolu teţ zna.
No to zas budě na přyštim obědě o čim vykladať.
15.02.2006
Zas byl Valentyn
Ten snih uţ mě smoli. Rano něbyvam pravě stabilni a neţ se dostanu od baraku
na zastavku v tym čvachtavym marase, stupa mi nalada jak Přemek po tych
deseti stupňach. Neska teţ. K lokalce sem dorazyl s jednu nohavicu mokru, bo
jak sem přelizal ten metrovy sněhovy zataras, kery odděluje kaţdy chodnik od
cesty, jaksyk mi šklhla noha a zajel sem tam aţ po koleno. Nasmoleny na cely
svět sem se postavil do teho chumla ludi, keřy se tajak ja nědočkavě mačkali, aby
nastupili do vyhřate lokalki a valili zarabjať na duchod. Jak přyjela, zrobil sem
rychly unik a k te jedine volne sedačce sem valil prvni. Těsně před cylovu
rovinku mě ale předhonil jakisyk mladeţnik se sluchatkami na ušiskach. Bestyja
zasrana, starych ludi se něvaţi. No fajny začatek dňa.
V robotě sem zystil, ţe mi došla kava. Do kantyny se mi nechtělo, ale nědoved
sem se přectaviť, jak bez turka vydrţim do oběda. Tuţ ţe bych byl zavisly?
Kamilovi mě zabylo lito a odsypal mi trochu svojeho granka s kofeinem. Ja to
moc němusym, bo mi to přypada jak sušena hlina a chutna to teţ podobně, ale
nechtěl sem ho hned poranu nasmoliť, tuţ sem se uvařyl tu břečku. Jak sem to
srkal a v duchu se přesvěčoval, ţe je v tym fakt kofejn, dorazyla Jaruna ruku v
ruce s Laďu. Vrkali spolu jak na vystavě holubu. Jak sem šel na vecko, nakuknul
sem něnapadně do Jarunineho kanclika. Pravě se chvalila robam, co od Ladi
dostala k Valentynovi. Jak sem viděl ty ruţove bombarďaki, bliklo mi v pale, co
sem dostal loni ja a rači sem myslel na cosyk ine.
Laďa to ma včil fajne. Ta jeho mu před měsycem přyšla na to, ţe se sliza s
Jarunu, bo jak byla zvykla mu prolizať tydlifon jak usnul, našla tam raz jakesyk
něvymazane spravy o čimsyk velkim a tvrdym a to byl čurbes. Ona je spiš menši
šifoner, neţ roba, tuţ ho parurazy přetahla přes pysk tu lopatu, keru ma na koňcu
kaţde ruki a potem ho vyhodila z kvartyra. Ladik sbalil kufer, kery mu bechla
před dveře, zajel se na pohotovosť něchať zašit oboči a potem se nakvartyroval k
Jaruně. Ta od te doby sviti jak nervozni karviňak v levym pruhu. Dobře mu tak,
volovi, jak se něvaţi dobreho bydla. Jak se pravi, z dešťa pod okap. Jedine plus
na tym je, ţe Jaruna vaţi aspoň pod sto.