Denik-ostravaka - e-knihovnazdarma.cz

nim před pyskem a jak by se zleknul, donutil ho, aby to protahnul na ulicy, kaj
meškam. Auta jezdily na dvojku a to aji ty velke, zahranični a paru ludi se
prodiralo zavějami. Něuběhlo ani štvrhodiny a hlavni cesta vypadala tajak by po
ni ţaden pluh něprojel. Došel sem zpatki k baraku. Moje stopy byly teţ zavate.
Spominal sem, kaj sem vlasně zaparkoval. Třem autam sem oškrabal espezetki,
neţ sem našel svoju drahu Feldu. Byla tak o pulmetra vyši a o meter delši. Omet
sem bok, skusyl odemknuť dveře a v duchu sem se proklel, bo uţ paru roku mi
Kamil z roboty radi, ať se to dycki na podzym nastřykam jakusyk grafitovu
sračku, ţe to potem pujdě lepši otvirať. Zarval sem, ţe sem malem urval těsnění
a nakoněc to šlo. Akurat ţe tak pulkila sněhu sem měl naraz na sedadle. Bechnul
sem dveřami, eště raz se podival na to iglu na kolečkach a šel dom.
Doma sem měl na tydlifonu pět něpřyjatych hovoru od mamy. Volala mi enem
temu, aby mi pověděla, ţe v radyju mluvili o kalamitě a aby ludě nějezdili
autami. Tuţ šak to vim aji bez ni a vykladal sem ji to uţ rano, no ni? Eště sem se
musel vyslechnuť paru nadavek na cestaře, bo jak se rano brodila tym lavinovym
pasmem aspoň pro chleba, musela isť po cestě, kaj ju malem přejel taki maly
traktor, kery jel se zdvihnutu radlicu misto teho, aby odhrabaval na chodniku
snih.
Včil asy čekatě, ţe teţ ponadavam na cestaře, tajak kaţdy. Je fakt, ţe věčinu je
počasy překvapi, šak kdo by včil v zymě čekal snih, no ni? Ale na druhu stranu
je to nevděčna a namahava robota a ja bych to něrobil ani zadarmo.
Tuţ hoši, keřy stě nam protahli cesty - dik moc. A ty barabo, co jezdiš se
zdvihnutu radlicu, ať přyště sněţi enem na tvuj usek!
10.01.2006
Ruske auta vydrţa všecko - skoro
Ve štvrtek mi volala segra a pry jak se mam v tym novym roce, esli sem zdravy,
jak se mi dařy v robotě a co Blanka. Dycki, jak je segra na mě jak na bravka před
zabijačku, je to znameni, ţe cosyk budě chceť. Zoptal sem se ji na rovinu, co
potřebuje. Uraţenym hlasem pravila, ţe esli se němoţe zoptať na zdravi a ţe
dycki přecy němusy volať enem jak cosyk potřebuje. Tuţ to je fakt. Začnul sem
ji popisovať ten muj fajny Sylvester u Blanki a nevynechal sem ţadny detajl. Jak
uţ sem dřystal skoro deset minut, naraz mě přerušila uprostředka věty a mi
došlo, ţe mě zas doběhla.