Denik-ostravaka - e-knihovnazdarma.cz

kusek od Pryjora. Chtěla to hned rozbaliť, ale pravil sem ji, ať se to necha na
večer. Zaprve ji uţ budě určitě lepši a zadruhe se moţe mysleť, ţe ji to doněs teţ
Jeţišek. Tuţ ja sem taki romantyk. Teţ je ale moţne, ţe sem se chtěl vyhnuť
přypadnemu dalšimu přenosu bacylu, bo jak by viděla tu darkovu sadu
"Naramkove hodinki-prstynek-voňavka", beztak by se něudrţela.
Chvilu sem eště podřystal o tym, jak bylo u našich a jaksyk sem se zakecal, bo
po pulhodině sem se všimnul, ţe Blanka vypada eště bledši jak předtym.
Napadlo mě, esli to neni ţlučnik a chtěl sem ji zavolať sanytku, ale ona nechtěla,
ţe ta Smekta a to černe uhli určitě zaberu a ţe se enem chvilu prospi a budě
dobře. Pochopil sem, ţe navštěva je u konca a rozlučil sem se s tym, ţe večer
určitě zavolam, esli uţ ji je lepši. Bo to by bylo naprd, straviť koněc roku na
dyjetě ve špitale, no ni? Chtěla mi dať pusu na cestu, ale rači sem stanul a enem
ji zamaval. Jak sem se v přecyni obuval buty, přyšel za mnu Danek a pry esli
mamka spi, bo ho trochu boli břuch. Pravil sem mu, ţe to je z teho řyzka a zahnal
sem ho do luţka.
Ať se mama tvrdi co chce, ja nejsem hipochonder, šak mě znatě. Ale celu cestu
dom sem na sobě pozoroval jasne přyznaki střevni chřypki, kombinovane se
ţlučnikovym zachvatem a akutnim zapalem slepaka. Tuţ fakt! Doma sem se
uvařyl černy čaj, lapnul se do křesla ku svoji oblibene kniţce - Domacy lekař od
A do Zet - , přykryl se svoju oblibenu televizni deku a kontroloval, esli všecko
sedi. Jaksyk mě to čitani zmohlo, bo sem se tam zbudil zalomeny jak klikovka
akurat na Donutila. Jak skončil, spoměl sem se, ţe mam eště volať Blance, ale v
devět uţ měla vyply tydlifon, tuţ to určitě nejela do špitalu. Neţ sem usnul,
ponadaval sem se v duchu na něvydařenu navštěvu a s duvěru, ţe to na Sylvestra
vyjdě lepši, sem usnul...
5.01.2006
Sylvester s Blanku - konečně sami?
Uţ zas dřu jak pisek v motoru. Prvni tyden na šichtě nic moc, do dalšiho
Sylvestra daleko, ale co se da robiť. Sylvester je za mnu a zbyva popsať, jaki byl.
V ponděli, na druhi svatek vanočni, mě rano kolem desate zbudil tydlifon. Šak co
bych se něpřyspal, jak něbylo kaj spichať, no ni? Volala Blanka, omluvala se za
ten včerejši bolebřuch a pry, ţe to bylo fakt s přeţraňa tym salatem a teţ pry "...z
toho...no však viš...no...čekám to...nooo...tu návštěvu...". Koněc doslovne cytace.
Chvilu sem se přypadal jak Zeman v mlečnym baru, bo sem něchapal a chvilu