Denik-ostravaka - e-knihovnazdarma.cz

filmu.
Cestu z roboty sem chtěl vystupit u Domu energetyki a kupit si ten listek, ale u
byvale Hodoňanki se mi ozval z aktofki samopal (kura, musym si to uţ konečně
změnit, bo se po mě cela lokalka čuměla jak by sem byl agent te Alkajdy - no
eště ţe něchodim do banki, to by byla věči řyť). Volala mama, ţe pry měla ve
schrance novy letak z Kerfu a pry tam maju zlevněny jakisyk prašek na prani a
esli tam nejedu, ţe bych ju vzal sebu. Tuţ přece kvuli jedneho prašku něbudu
šlapať zas do Heřmanic a potem zpatki, šak ji ten jeden bebech moţu kupit sam,
no ni? Tuţ sem ji řeknul, ţe tam idu v sobotu do kina, ţe bysem ji to vzal. Pry to
je pozdě, ţe to uţ určitě budě pryč a ţe si to chce vybrať sama a ţe se zebere a
zajdě si tam sama, kdyţ ma jedineho syna takeho gizda, co ji vubec něpomaha. V
duchu sem počital do deseti. Chvilu sme si povykladali, co chce na tym vybirať,
povymněňovali sme si nazory a jak uţ se na mě dival aji řydič a okolostojicy
ludě si šuškali co tak ten vul řve na celu lokalku, rači sem zavěsyl. Zrobim dobry
skutek a kupim ji to dněskaj sam. Do dupy! Jak sem se s ňu zakecal, přejel sem
to! No nic, zajedu tam večer, bo sem z te debaty o guvně dostal hlad. V robotě
sem neţral, bo mi bylo jaksyk zle od pajšla a jak sem viděl ten taliř s tymi
kolinkami utopenymi v te hněde sračce, natahlo mě na grcani a rači sem tej robce
u vydejniho pulta řeknul, ať mi to zabali dom. No a prazdny břuch se ozval, tuţ
si to zeţeru v klidu doma, mrknu se na televizu a potem zajedu pro ty listki.
U televize sem asy trochu zachrapal, bo sem se zbudil před šestu. Tuţ moc se mi
uţ nechtělo ven, ale pry je to furt vyprodane, tuţ na sobotu tak akurat zeţenu
listky dněskaj. Sednul sem na lokalku a valil směr Hutni montaţe.
Ve Futuru bylo meň lidi jak minule, tuţ sem se vklidu bez tlačeni prošel kolem
Meka a ťamanskich vyvařoven, co všecke vařa to same, akurat se to ruzně
menuje a stoji to jak třy obědy u nas v kantyně. Jak sem prochazel kolem teho
boulinga, vlevo u schodu byla jakasyk demonstracyja či co to bylo. Banda takich
tych starych cyganu v oblekach ověšanych zlatem jak vanočni stromek baňkami
tam demonstrovala asy za znovuzavedeni prava na robotu pro kaţdeho. No
moţna to ani něbyla demonstracyja, bo věčina z nich seděla a slopala kafe. U
jezdicych schodu mě zaujal taki mlady kašparek - asy veducy te demonstrace -
co tam furt pochodoval sem a tam jak něrozhodny provazolezec a furt drţel u
pyščiska tydlifon a vyřvaval tam duleţitě na cele kolo jak obecni rozhlas. Na
krku mu visel na řetězu zlaty křyţ, kery kdyby se roztavil a prodal, daly by se z
něho zrobit darki pod vanočni stromek pro takich štyrycet bab. No nic, šlapal
sem dal ku kinu. Tam byla teţ jakasyk tlačenica, bo to uţ neni jak za komanču,
ţe kino hraje enem v pul štvrte, třyštvrtě na šesť a v osum - hraje se skoro kaţdu
hodinu, bo je tam hafo ruznych salu. Tuţ asy začinal jakisyk film. Valim k