Denik-ostravaka - e-knihovnazdarma.cz

O tym, jak dluho sem vyjiţďal z parkovišťa ani nema cenu psat. Jak sem jel
krokem, aspoň sem se moh prohlednuť ostatni auta. Moja Felda je stejnak
nejkrasnějši.
U mamy sem pojed, domluvil detajly na Štědry den a jel pomaly dom. Potem
sem zrychlil, bo sem se spoměl, ţe mam darki akurat pro gizdy. Hodil sem auto
před barak a valil na Masarykač. Dal sem se jedno včeli ţihadlo, nakupil
všeckim prověřene termofusakle, pro Blanku sem kupil jeden taki darek, kery se
mi libil na prvni pohled a valil sem k Sykoraku kupiť upřymnemu taki ten maly
bazmek, co se da na krk, nahraje se tam cedečko a poslucha se to. Tuţ furt lepši,
jak to loňske autičko, na kere se tvařyl jaksyk divně. On upřymny se mnu moc
němluvi od te doby, co se kamaradim s Blanku, tuţ to beru trochu jako uplatek.
Vlasně se mi spiš vyhiba a ja sem eště něnašel čas se s nim chlopski promluviť.
V tym kramu daval osobně šef ku kaţdemu bebechu, co kdo kupil, tašku darku
(mi dal nejvěči - fajne - zas mam cosyk navic pro gizdy), tuţ sem slušně
poděkoval, popřal fajne svatki a valil dom.
Neska od rana čučim na pohadki v kisni, misto oběda sem se dal jakesyk
cukrove, bo chcu vidět zlatu sviňu a včil uţ valim za familiju. Přyjedě tajak
kaţdy rok aji segra s malymi, ale jak na sviňu aji se švagrem, tuţ to budě tajak
dycki - rodina pohoda...
28.12.2005
Štědry den s celu familiju
Jak sem v sobotu po kratke melancholicke prochazce po Komeňaku dorazyl k
našim, byla tam ve vzduchu cytiť taka ta vanočni atmosfera. Mama něnapadně,
ale tak, aby ju kaţdy slyšel, vyryvala v kuchini, fotra něbylo vidět, v obyvačce
seděla nasmolena segra s tym svojim, kisňa vyřvavala naplno, před ňu seděla
mala kopija segry a čuměla na ňu jak kralik na zmyju, mezytym jeji bracha
obhliţal stromek, esli uţ tam cosyk neni kajsyk schovane. Pod oknem seděl
upřymny synovec, jak vztekly cosyk mačkal na tydlifoně a něreagoval na moje
dotazy, jak se ma a esli uţ ma jakusyk děvuchu. Zoptal sem se segry, co je
noveho a to sem neměl, bo začla mleť bantem jak šlajfira a mlela a mlela...
Jak skončila, chvilu sem to odmocňoval a vyšlo mi, ţe se asy cestu s tym jejim
chitrolinem pohadali, kdo je lepši šofer a kdo by neměl vubec šahať na volant.
Šel sem rači za mamu, kera pravě mluvila o fotrovi, co je to za něspolehliveho
gizda, kery před hodinu šel do sklepa pro ogurki a furt ho neni. Blisklo mi hlavu,