Denik-ostravaka - e-knihovnazdarma.cz

Tym pondělnim nakupem to ale něskončilo, bo sem eště musel zajet s mamu
včera na "doplněni špajzki", tuţ sem se pro istotu rači vzal dovolenu, abysme to
zvladli dopoledně vklidu, dokavaď budu prazne obchody. Akurat ţe stejny napad
mělo třyštvrtě Ostravy, bo na parkovišťu bylo volnych akurat asy osum mist pro
invalidy. Kruţil sem jak rogalista ve vichřycy a naraz vidim roţnute světla
spatečki, tuţ sem hned smykem zastavil vedle a hazal vyhruţne pohledy na ty
dva gizdy, co tam byli o pulvteřyny spiše, aby pochopili, ţe to je moje misto.
Chlop v koţene bundě za volantem se daval načas, vul jeden, tuţ sem parurazy
vyhruţně zaturoval a mama na ňho robila něslušne posunki. Kaj se totok
naučila??? Asy ji zakaţu ty amerycke filmy.
V obchodě bylo tak štyryrazy vic ludi jak počet aut na parkovišťu krat počet
sedadel a na mě začla padať klaustrofobija. Mama zas plnila vuzek, jak by čekala
hladomor a jak bysme v ponděli nikde něbyli. Tuţ nema ona Alzhajmra? Pry ni a
berem enem čerstve potraviny. Jak sem viděl tu frontu u salamu, snaţil sem se ji
vysvětliť, ţe sem vegetaryjan a ţe by to cela familija měla teţ zkusyť. Asy sem
něbyl moc durazny, bo mě postavila na koněc te řady jak maleho synka, vepředu
zkontrolovala, co tam všecko maju, potem na mě vychrlila, co mam kupiť a šla
pro dalši věcy indě. Eště byla na dohled a ja uţ sem nevěděl, co to vlasně mam
kupiť. Ale co, beztak za chvilu přyjdě a neţ se dostanu na řadu, zahraju se na
mobilu. Jak sem se za štvrhodiny dostal konečně na řadu, salamova roba se mě
zoptala, co chcu a ja, zblbly z teho mobila na ňu - hada! Asy uţ teho měla teţ
moc, bo mi s klidem odpověděla, ţe uţ němaju. Tuţ sem ukazoval na salamy a
ţe teho dvacet a teho třycet, podle teho, kery se mi libil. Jak na bestyju, jak sem
se odrazyl spokojeně od pulta, dorazyla mama, zkontrolovala co sem kupil, zle
se na mě podivala a tlačila mě zas na koněc řady. Pro změnu sem se zle zatvařyl
ja a asy pochopila, ţe ji musa stačit ty salamy, co sem kupil.
Spoměl sem se, ţe nemam nic pro gizdy a teţ sem chtěl eště cosyk kupiť Blance
a Danečkovi, bo mě pozvala na prvni svatek vanočni na oběd, tuţ sem v
hračkařstvi nahazal do vuzka jakesyk autička a panenku. V duchu sem se usmjal,
ludě blazňa tak dluho s nakupovanim a ja to mam hotove za paru minut.
U pokladni byla řada jak na listki na Pendolino. Začnul sem nahlas vyryvať,
čemu su někere pokladni prazne a asy to slyšel kerysyk ten manaţer s tym
sluchatkem v uchu, bo za chvilu pomalym krokem došla odpočnuta pokladni.
Akurat ţe mama uţ vytahala pul vuzka na pas u te, kaj sme stali, tuţ přecy to
něbudu davať zpatki.