Denik-ostravaka - e-knihovnazdarma.cz

naštěsti do luţka, tuţ to mi zas přypomělo, ţe je to děcko a ni maly veděc a zas
sem ho měl chvilu rad.
Dvě hodiny sme v klidu dřystali o hlupotach přy kavě. Maly syce nespal, ale byl
zalezly v jakimsyk domku z dek a čital tam jakusyk bichlu. Po svačině sem se
chistal pomalu dom, ale umluvili mě na pekseso. V tym sem byval přebornik, bo
mam paměť na obrazki. Ten maly ţgol mě ale rozněs na kopytach jak šemik
guvno. Jak potem dotahnul eště šachi, honem sem se vymyslel vymluvu, ţe uţ
musym dom, bo se ma eště staviť mama s baňkami na stromek. Prohru v peksesu
eště vydrţim, bo to je děcka hra, ale kdyby mě zetřel aji v šachach, tuţ to bych se
aji pobečel jak Vladko na hajzlu. A navic šachi ani neumim hrat.
Večer potem volala nadšena Blanka, ţe sem se malemu celkem libil, bo se ptal,
kdy zas přyjde stryk prohrať. Tak nevim - dycki sem se snaţil intelektualně drţet
krok s robu a včil abysem dohaňal děcko...
15.12.2005
Čemu nejsem Prastravak
Znam paru ludi, keřy se narodili tu v Ostravě, zrobili školy tu v Ostravě, paru
roku robili tu v Ostravě a - naraz chitli praţsku chřypku, v Ostravě scypla Lajka,
hup na Manaţer a valime do hlavniho města. Tam na nas čekaju s otevřenu
naruču a hned nam daju šestinasobny plat, co sme měli tu, mobil a mercedes a
konečně se buděme ţiť jak pambuh v raju.
Taki cestovatel se potem vrati na rodnu hrudu umyt tatovi a mamě okna na
vanoce, vybrakovať špajzku, potem podřystať s kamošami v knajpě a po
sedmym pivu z něho naraz leze, ţe jak odečte ţivotni naklady a hipoteki a
podobne duperele, tak ma o chlup vic, jak měl předtym tu. Akurat ţe rano se
moţe přyspať, ţadne pichački na šestu a dom se vraca večer na zpravy. Jak se
zadařy a v robotě něhořy plan. Šikovna asystentka v minysukni mu raz za čas
měni fotki děcek na komputeru. Vlasni robu naštěsti eště poznava, bo ta uţ
neroste. Po devatym pivu konečně přestava spivat a mluvi, tajak mu zobak
narost. Akurat ţe to uţ mu věčinu neni moc rozumět.
Dalši zas odchod z Ostravy obeči, bo jak mu zrušili misto ve firmě, nic ine, kaj
by se uchitil, tu něnašel. Chvilu se zkuša přeoryjentovať na jakehosyk ineho
manaţera, ale nakoněc mu nězbydě nic ine, jak se slzami v očach zbaliť kufry a
kupiť se mistenku na hlavnim nadru. Časem se uchiti a včil chodi s celu familiju