Denik-ostravaka - e-knihovnazdarma.cz

vystupoval na Dubině. Před dveřami sem se pět minut kontroloval, esli vypadam
normalně a nakoněc sem zazvonil. Blanka otevřela fajně nastrojena a usmjata.
Ani nevim, co mi vonělo lepši, esli ty řyzki, nebo ten jeji pitralon. Ve dveřach
sem ji dal to kvitko a pravil sem ji, ţe mam cosyk pro maleho. Akurat ţe mi ten
puget v tym kvitkokramu jaksyk blbě zabalili proti mrazu, bo kvitko po
rozbaleňu vypadalo scyple a jaksyk ho to tahlo k zemi. Blanka se tvařyla, ţe to
něvidi a vazu postavila šikovně ku stěně a kvitko opřela o zeď. Šikovna robka,
no ni?
Potem přyšel maly a prohliţal sy mě jak sazkař listek ze štasnych deset. Snaţil
sem se nětvařyť jak zmokly nosyč haluzy, ani jak Mikulaš, abysme měli dobry
začatek. Jak se zdalo, ţe se chce na cosyk zoptať, vrazyl sem mu do ruk to
čokoladove auto. Poděkoval a valil pryč. To by moh byť začatek pěkneho
přatelstvi.
Neţ Blanka přyněsla na stul, pomahal sem ji trochu v kuchini. No, moţna sem se
tam trochu motal, ale pravila, ţe ta sklinka uţ stejnak byla nakřapla. Jak sme
lapli k polivce, přyšel Daneček s tu čokoladu a pry, ţe sy neni isty, esli to moţe
jesť, bo emulgator, lecytyn a barvivo E 160 C nejsu jeho oblibene přysady.
Blanka ho utěšila, ţe se moţe rozděliť s kamaradami ve školce. Zapnul sem
radar a v duchu uvaţoval, esli taki maly chlop uţ moţe umět čitať a nebo mu to
sloţeni přečitala mama. Blanka mi pravila, ţe mlady uţ čita skoro rok a ţe nevi,
kaj se to naučil. A vida, genyjalni děcko, tuţ to je fajne. Uţ sem viděl v
magazynach ty tytulki - "Vymyslel sem lek proti rakovině a za to všecko vděčim
svemu nevlasnimu tatovi, kereho mam rad jako vlasniho". Daneček to ale trochu
zdrbal přednašku, jak su ty barviva něbezpečne v ţradle pro děcka. Kurnik šopa,
co tych malych barabčiku ve školce uča?! Asy sem to řeknul nahlas, bo sem
dostal odpověď, ţe Daneček dostal od babički zajimavu kniţku "Zdravá výţiva
malých dětí". Trochu sem se spotil na krku.
Jak Blanka doněsla řyzek, Daneček zas nahlas komentoval učinki E160 na vyvoj
plodu. Po řbetě mi uţ tekly čurki jak z třy dni stare pemprski. Povim vam, ţe mě
potem potěšilo, jak sem viděl, jak temu malemu Ajnštajnovi musy mama pokrať
řyzek. Potem se chvilu cpal a bylo ticho, bo nesmi dřystať přy jidle, tuţ sem se
chvilu věnoval řyzku a Blance. Vypadala moc fajně. A navic, řyzek s
bramborovu kašu je moje nejoblibenější ţradlo, tuţ sem byl spokojeny.
Jak sme dojedli, chtěl sem umyt taliře, abych se ukazal ve fajnym světle. Guvno!
Maly začal s přednašku, jak je myti v dřezu neekonomicke, jak maju myčku.
Zatnul sem zuby a uklidňoval se pohledem na Blančinu bluzku (fajny vystřyh),
kera enem krčila ramenami a pry, ţe to ho naučil jeji tata. Po jidle šel maly