Denik-ostravaka - e-knihovnazdarma.cz

Po svačině sem ji zavolal a měl sem štěsti, bo pry nic něma a pry mi chtěla teţ
zavolať, bo cosyk potřebuje. Tuţ ţe by ji zas kapal kohutek u vany? Domluvili
sme se na pět před picerku. Chtěl sem jet feldu, bo je to rychlejši a lokalka mi
stači cestu na šichtu a zpatki, ale vnitřni hlavni planovač mi pravil, ţe co kdyby...
Byl sem tam o pulhoďki spiš, abych kupil eště tu bombonyjeru. Cukalo mi kupiť
aji jakesyk kvitko, ale nakoněc sem se na to vybodnul, abych něvypadal, ţe moc
tlačim na řezny kotuč.
Blanka přyšla přesně, fajně nastrojena, fajně navoňana, radosť na ňu bylo čučet.
Lapli sme do picerki, objednali se kaţdy po jednym tym slanym kolcu a
dvojdecku vina. Dlabali sme, semtam cosyk zdřystli a jak sme měli druhu
dvojdecku a pokoj se rozlival vnitřnosťami jak měsyčni svit nad Zarubkem,
Blanka mě začla opatrně načinat s tu svoju prosbu. Pry esli bysem neměl chuť
zrobiť cosyk fajneho pro děcka. Tuţ čemu ni, pravil sem, šak ja mam děcka
celkem rad. V duchu sem se spoměl, jak se ti segřyni gizdi raz na navštěvě u
našich trenovali uzlovani, co se naučili z jakehosyk mladeţnickeho magazyna a
jak sem sebu potem dřystnul v přecyni, jak sem se obul a zrobil krok na chodbu.
Ale to uţ je davno. Blanka kula, dokavaď byl ingot vařycy. Pry ţe by to zrobilo
radosť jejimu malemu, kery je trochu nascypany a aji segřynym děckam a všecy
by určitě byli radi. Pobidnul sem ju, ať uţ to něnatahuje jak gumu v trenclach a
vybali to na mě cele. Tuţ ja! Pry ţe ma na ponděli pozvaneho Mikulaša, ale chibi
jim čert, bo ten kolega z jeji roboty, co ho měl robiť, sebu dřystnul na jezdicych
schodach na hlavnim nadru a včil maju syce dres pro čerta, ale němaju do něho
vyplň. A cholera! Tuţ co to je za pajtaša, co něumi jezdiť na schodach? Beztak
byl navaleny a takeho čerta šlak tref.
Chvilu sem polykal v duchu naprazno, bo nikdy sem nic takeho něrobil a ani
nejsem dobry herec. Kdysyk sem u dochtora symuloval chřypku, ale ani sem se
nědostal do ordynacyje, bo mě vyrazyla hned sestra. Blanka mě začla
povzbuzovať, ţe to neni rola na Oskara a ţe stači, jak budu chřestiť řetězami,
robiť nahlas blebleble, semtam zatočim ocasem a budu kulať očami jak přy
padoucnicy. Tuţ pověztě mi, co sem měl robiť? Furt se na mě tak pěkně divala,
tuţ nakoněc sem ji kivnul. Šak co? Jak se dam předtym jednu dvě štamprle,
pujdě mi to samo, tajak dycki. Ale gizdi - a upřymny zvlašť - mě nesmja poznať,
bo to by bylo řeči jak v parlamentě přy hlasovani o platach. Jak sem ji to odkival,
zbytek večera svitila jak černobylski jetel a aji na to pomačkani pazur došlo.
Doprovodil sem ju před barak, ale na navštěvu uţ bylo pozdě a maleho stejnak
hlidala jeji mama a tak sem valil na lokalku.