Denik-ostravaka - e-knihovnazdarma.cz

Spoměl sem se na Borysa z abituryjenckeho srazu ze zakladki. To byl uţ na
zakladce taki rodiny typ. V osmičce planoval, jak se veme jakusyk fajnu robku a
budu spolu mět tak zepět zešest děcek. Na tym srazu vytahnul fotku celkem
pěkne bloncki a jedne šikovne cerki. Jak sme se ho ptali, kaj je tych dalšich pět
planovanych děcek, krutil se jak vrtak v panelu. Stalo nas to hromadu chechtaku
za fernet, neţ sme ho navalili tak, aţ začal na tu svoju bestyju a na to poděděne
děcko nadavať. Neţ se ho vzala, naslibovala mu, ţe budě rodiť tajak stara od
šťura, bo jeji minuly stary pry nechtěl vic děcek. Ale enem ju Borys přeněs přes
prah, naraz z ni začlo lezť, ţe v robotě dostala lepši misto a ţe karyjera a ţe dalši
gizdy moţna pozdějši no a nakoněc mu zustala na krku akurat ta rozmazlena
Izabelka, kera mu ve třynasti rokach neřekla inač, neţ "Borysy". Ma to tak
kdosyk smulu.
V utery sem se šel projsť po obchodach v centru, bo pry uţ mělo začnuť valiť
sněhem a moje zymni buty pamatuju eště federacyju. Ostrava je mala, to tvrdim
furt. Jak sem bez novych but lez z Bati, koho něvidim? Blanka. Vykračovala sy
tajak na špacyru, tuţ sem se pravil, ţe se zahraju na špijona a chvilu sem ju
sledoval. U byvaleho Esa sem to ale v tym davu ludi, co pravě lezli z Pryjora,
jaksyk zdrbal, bo sem se zahleděl na teho Gota, co se tam pravidelně producyruje
s krabicu na chechtaki v ruce a zpiva evergryny aji nejnovějši hity ve svoji
štyrtonove verzyji a skončil sem Blance na řbetě, bo tam zrovna stala frontu na
baňkomat. Tuţ ni, ţe by to něbylo přyjemne, ale slyšet suche "Co děláš?" z teho
roztomileho pyšťku mi moc něsedlo. Jak poznala, ţe sem to ja, omluvala se a ja
sem chvilu hral překvapeneho, kaj se tam bere. Nakoněc sme skončili v
Atlantyku, ţe se dame kafe a trochu podřystame.
Pokecali sme o všeckim moţnym, od jeji šefki aţ po vanočni nakupy. Jak uţ na
to přyšla řeč, tuţ sem se rozhodnul kuť podkovu, dokavaď je eště ţhava.
Vykladal sem o darkach pro segřyne gizdy, ţe tajak kaţdy rok nevim, co jim
kupiť, bo tych bebechu je včil tolik, ţe člověk nevi co spiš. Minuly rok sem jim
kupil jakesyk nařadi, z kereho segra něbyla moc nadšena, a jak se nakoněc
hodilo, no ni? Na to ona, ţe pro Danečka uţ ma darki nakupene, bo on je taki
skromny synek, ţe napsal Jeţiškovi enem o autodrahu a nove lego. A vida,
Daneček. Nasadil sem kameny gzycht tajak ten haviř za byvalu unyjon baňku. Po
tych rokach uţ to umim a dal sem ze sebe robil vola, ale nakoněc to z ni vylezlo.
Daneček je fakt jeji pětilety synek.
Tych kaf nakoněc bylo vic, bo Blanka začla vykladať o tym seladonovi, kery ju
pry před šesti rokami opil na jakesyk akcyji kecami a potem aji jakimsyk
sviňstvem a tak dluho do ni hučel, ţe ona je ta prava, aţ mu uvěřyla... Tenkrat
byla mlada a hlupa - včil uţ by se něněchala ukecať. Kurnik šopa, to su věcy.