Denik-ostravaka - e-knihovnazdarma.cz

ok fajne spominki. Po roce uţ sem se aji naučil "bez problémů krásně pěkně
česky", bo kdo měl furt posluchať ty jejich blbe posměški.
No ale co chcu praviť. Jak tu člověk v te naši Ostravjence ţije, skoro se ani
něuvědomuje, co všecko se tu změnilo. Nědavno měli přyjet na navštěvu znami z
Čech aji s děckama, tuţ chtěli vědět, co tu. Hňupi se těšili na město obsazene
hornikama v plne polni a jak budu překračovať kusy uhla na ulicy. Jak sem je
povodil po znovuobnovenym Slezkim hradě, po minyměstečku vedle Černe luki
a teţ sme zabrusyli do dolu Michal a hornickeho muzea, aby s te horničiny teţ
cosyk měli, byli nakoněc spokojeni. Vytahnul sem je aji navrch na radnicu a sam
sem byl překvapeny, jak je ta naša Ostrava zelena. Oni nadšenim ani nědychali a
určitě to něbylo tym, ţe jeho robka ma strach z vyšek. Nakoněc sme skončili na
Stodolni a to sme ju ani něprošli celu. Jak odjiţďali, vyslechnul sem se sladke
slova pro muj sluch: "Ty se máš, ţe tady bydlíš!"
Naraz sem pochopil, ţe muj děcki stud je v dupě. Včil sem hrdy, ţe sem z
Ostravy a ţe sem Ostravak.
Teţ chcu litať do roboty - 30.3.2005
Kurnik šopa, ţe ja vul ty chechtaki za gazetu něutratim za cosyk ine, přyklad za
deset deka vlašaku a dva rohliki. Zas mě tam nasrali, pazgřyvcy. Pry se poslancy
pohadali, esli je lepši do roboty jezdiť autem, vlakem a nebo litať eroplanem. Pry
ţe autem je to strašně dluho a ve vlaku je kosa.
Tuţ jasne, oni se budu vozyt řytě v eroplanu a voliči ať se jezďa třebas na
štyrkolce, šak neni kaj spichať, jak člověk něřydi stat, no ni? Paryurazy uţ sem
do Prahi jel karu a aji sem řydil a pravim vam, ţe to je pěkně na guvno. Neţ sem
dojel do Brna, byl sem malem šedivy jak tata, jak ho raz zavalilo. Obchvat
Olomuca trochu pomoh, ale ten nědorobeny Cyryluv skok to tam eště mrvi.
Tuţ čitam dal a zas rudo před očami. Jeden poslaněc strany, keru němoţu
menovať, ale kera nam paru desytek roku pila krev, se tam stěţoval, ţe mu je ve
vlaku kosa. Tuţ to je jasne - jedine řešeni aby nam něnachladnul, bo to by byla
pro stat něnahraditelna strata je, ţe do roboty budě litať. Ostatni moţu mrznuť,
hlavně ţe on se poveze řyť v teple, no ni? Tuţ jaka kosa? Parurazy sem jel teţ do
Prahi ţeleznym ořem, dokoňca aji tym Manaţerem a to bylo cosyk. Taka fajna
blonďata pruvodči se furt kolem mě točila jak děcko na řetizkaču, nabizela mi
ţradlo, kafe, vodu a pry všecko v ceně. Akurat špagety po ranu němusym, to mě
aji natahlo. To druhe kafe sem musel zacvakať a hned sem se přypadal, ţe ten
vlak sponzoruju.