Denik-ostravaka - e-knihovnazdarma.cz

Dik moc všeckim, keřy přyšli. Fakt sy teho vaţim.
Doma sem potem lapnul před špigel a zkušal dřystať tajak ten manik v rozhlase.
Aji mi to šlo, tuţ ţe bych to další cedečko namluvil sam? Ale bojim se, ţe to zas
ze mě dřystal enem ten gizd-ekzhibicyjonysta.
3.11.2005
Zmazany OstravaBlog
Štajger z Ostravablogu se nasral, bo sem mu dluho nic něposlal a stare članki
vymazal. Nic se něda robiť. Naštěsti mi jich poslal, takţe kdo stě jich něčitali
tenkrat a matě chuť, moţetě se ich přečitať včil v kupě.
Naša pyšna Ostravjenka - 22.3.2005
Sedim se tak na svojim nejoblibenějším mistě a přemyšlam o něsmrtelnosti
bruka. Jak sem šahal po hajzelpapiru, spomněl sem sy, jak sem kdysyk jak maly
harant byl na druţebnim pijonyrskim taboře, kaj sem se branil jet, ale musel sem,
bo tata hornik to dostal přidělene v robotě a to se něodmitalo. Jak tam partyja
zystila, odkaď sem, hned mi dali přezdivku "Ostravska klobasa". Celkem mě to
sralo, tuţ sem ostatnim začal řykať teţ podle ţradel, napřyklad "Pardubicki
pernik", či "Znojemska ogurka". Ale přyznam se, nemělo to taki zvuk, jak
ostravska klobasa, na keru sem uţ ke koňcu pobyta celkem slyšel. Přypadal sem
se jak mantak temu, ţe sem z Ostravy.
Teţ se spominam, jak sem jedneho gizda musel pořadně zbuchať, bo tvrdil, ţe
Ostrava smrdi a ja teţ. Jak sem potem s pijonyrami vyraţal do Beskid, v duchu
sem se mu omluval, bo ty navraty vlakem staly za to. U okna zme dycki ze
zavřenymi očami sutěţili, kdo spiš pozna hranice Ostravy po čuchu. A to, ţe
sneţi černobile jak na stare televizy Merkur po dvanaste večer, to sem teţ bral
jako normalni. Aţ ty hory mě přesvěčily, ţe kajsyk je chiba.
Eště na vojně sem se něrad chlubil, odkavaď sem. Něstal sem o to jejich věčne
posylani do sklepa, ţe pry se mi tam budě jako hornikovi lepši spať. Teţ sem se
parurazy zbudil s gzychtem natřenym černym kremem na buty. Stary mi potem
vysvětloval, ţe sem ze spani řval, ţe chcu dom, tuţ mi to chtěl ulehčiť. Tuţ prvni