Denik-ostravaka - e-knihovnazdarma.cz

pisnički a valil na prohlidku. Měl sem smulu. Očumovani kancliku bylo enem na
jakesyk barevne kartki, kere sy těsně předemnu rozebrala banda cyganskich
děcek. Tuţ něvadi, počkam na dalši. Omrknul sem lejzrovu střelnicu, keru
okupovala okartičkovana banda cyganskich děcek. Polišovi, co to tam
organyzoval, jaksyk divně cukalo leve oko, bo ti mali gizdi miřyli všude indě,
jak na terč a jeho přykazum asy něrozuměli.
Zašel sem se kupiť kobzolovy placek, bo uţ sem měl hlad a dal sem se k němu
fajne pivko. Dycki na takich akcyjach zkušam ty placki, něcham se zlakať
velkimi napisami PRAVY DOMACY a stejnak mě dycki z teho pokruti. Ale ten
celkem ušel, aji oleja z něho kipalo meň jak obvykle. Fajně naladěny sem zkusyl
druhe kolo u kartiček, ale zas guvno, předběhli mě jacysyk mladeţnicy. Tuţ to
ni, pravil sem se a postavil sem se prvni ku schodam. Po pulhodině čekaňa, kdy
sem proštudoval všecke obrazki v hale, sem dostal kartku, počkal sem eště štvrť
hodiny a konečně sem v doprovodu celkem fajne robki lez po schodach navrch s
bandu dalšich ludi.
V druhim patře sme se mrkli na obrovski luster, nad kerym je pry hned radnični
věţ. Něnapadně sem ustupil, bo co jak by se to zesulo přymo na mě. Potem nas
robka nahnala do zasedački pro zastupitele a povim vam, maju tam fajne stolki.
Potem zme zešli o patro niţ a konečně sme stali před dveřami k proslavenemu
prymatorovi. Před jeho kanclikem sem se trochu upravil vlasy, ať zrobim dojem,
bo sem se chtěl zoptať, esli planuje zrobiť z teho jeho protestsongu ostravsku
himnu. Šak co, jak moţe mět Banik himnu, čemu by němohla mět aji Ostrava, no
ni? Robka nam potem vrazyla do ruk kluče na jakusyk sutěţ, to mě potěšila, bo
uţ sem se těšil, ţe vyhraju domek, byt a nebo aspoň babetu. Jak sme byli
vevnitřku, chvilu sem myslel, ţe se prymator kajsyk schovava, bo on neni
nejvěči, ale guvno. Pry je zrovna kajsyk v Koreji. Tuţ němam ja smulu? Chcu
podřystať ze synkem od Bobřy řeki a on zas kajsyk cosyk komusyk vařy. Ale ma
to tam synek fajne, cele ve dřevě. Akurat nevim, čemu ten jeho tajemny tajemnik
durazně vykladal, ţe z teho kancliku němoţe nikdě utesť. Ty kluče byly k take
male bedně, co v ni byla mala radnica a ten, komu pasoval jeho kluč, se ju moh
odněsť. Tuţ jasne, ţe sem se odněs akurat kulove s přehazovačku. Ale jako
odškodne sem dostal aspoň igelitku s darkami, ale potem sem se všimnul, ţe ju
dostali všecy, tuţ zas nejsem vyjimečny.
Venku sem potkal Dušana s robu. Ona vypadala nadšeně, ţe su spolu kajsyk za
kulturu a pravě ho nutila vlezť aji s malym pajtašem na taku tu velku hasyčsku
plošinu. Podle barvy gzychtu bych řek, ţe něcha gizda navrchu a zleze po
konstrukcy dolu. Jak sem ho tam viděl s tym malym, spoměl sem se na segru a
zavolal, esli tam eště je. Musel sem odejisť o kusek dal, bo sem vubec něslyšel,