Denik-ostravaka - e-knihovnazdarma.cz

jedenast v nocy přyšel zoptať, esli se švager něchce tu škrabku strčiť do řyti.
Nevim, co mu slibila, ale škrabal celu noc jak Monte Chrysto. V sobotu rano ho
našly děcka na hromadě zeškrabane omitki, flekateho jak po neštovicach a
něvěřyly, ţe je to foter. Segra pry hned, kdy začně malovať. Misto snidani, tuţ
nězabili bystě ju? Semtam bych aji uvěřyl, ţe to ty roby robja schvalně. Švager
se vytočil, ale aji tak popadnul kibel a valeček a jel jak fretka. Natřel jednu stěnu
a pry kdy budě snidať. Segra zas, ţe esli se mysli, ţe ty třy chleby ze salamem,
co mu zrobila před chvilu, byl zakusek a ţe neni kantyna a ať maka a počka na
oběd, bo v tym burdelu, co je v celym kvartyře z teho škrabaňa, se ji něchce ani
byť, natoţ mu cosyk chistať. On začnul vyryvať, ţe esli se ona mysli, ţe třy
chleby stača chlopovi jak hora, tuţ to ţe se plete. Potem segra objevila ty sgrafita
gizdu aji v loţnicy, kera se neměla malovať. Jak ich valila, ten starši bonznul
upřymneho synovca, ţe ty kosoštverce ich naučil on. A bo ten byl v dupě, vylela
se zlosť na švagrovi, ţe on za to moţe, ţe děcka su něvychovane a on stoji za
guvno, bo ani něumi vymalovať. Švager jak měl hlad a byl nasrany na cely svět,
zařval na celu Dubinu, jebnul s valečkem aţ to obchlistlo štvrť obyvaku a šel do
dupy. Tajak byl, ve flekatych hadrach, bez chechtaku a dokladu. Se divim, ţe ho
nězbalili benga hned za prvnim rohem. Segra mi hned volala, ale přece se
něbudu brať tydlifon na cyklovylet, no ni? Pěkně vyzvaňal doma a čekal aţ se
vratim. Deprem potem nastala moja chvila. Ţe sem se vracal.
Ja, dolamany po cyklovyletě jak kdyţ bechnětě se špagetami ze schodu, sem měl
domalovať zbytek. Do štajgrove řytě! Segra syce pomahala, ale stejnak odpadla
kolem pulnocy. Eště předtym mě přemluvala, ať aji vyměnim zamek, ţe budě
aspoň řyť, ale uţ sem měl všeckeho plne stolički a vrčel sem jak nasrany Šaryk.
Kolem jedne rano bylo hotove. Jak by ten hňup čekal za dveřami, pulhodiny po
jedne se přyplantal a na to, ţe vypadnul bez koruny, se motal jak klubko z kopca.
Furt mě chtěl obimať a dřystal cosyk o tym, ţe rodina se musy pomahať a ţe se
mi odvděči, aţ se oţenim, ale kdovi, esli se teho dočka, bo kera by se mě chtěla
vzať. Jak sem měl v ruce ten valeček, napadlo mě, ţe bych mu moh trochu
vymalovať střeva.
Sprchnul sem se a ustlal se v kuchini, kaj mě rano zbudily dvě hrlički, kere
kolem sebe tokaly a vrkaly, jaku ţe tu přecyň a obyvak maju krasne. Enem mě to
utvrdilo v tym, ţe se asy fakt něoţenim.
29.09.2005
Statni svatek v segřyne reţiji