Denik-ostravaka - e-knihovnazdarma.cz

Jak dopadnul zdravotni cyklovylet v Jesenikach
To, ţe v te chajdě su aji kola na pojčani, zystil Kamil, jak raz zabludil do
jakehosyk skladišťa, kaj to vypadalo jak v šopě. Plno burdela, kiblu, vercajk
rozhazany po zemi a mezytym pět kol, na kerych jezdil beztak eště Tleskačuv
vnuk. Jak se tam tak poflakoval a snaţil se dostať ven, vylapil ho tam
chataštajger. Prvni sy myslel, ţe tam chce Kamil cosyk čornuť a neţ to Kamil
vysvětlil, malem dostal ryčem do tlamy. Nakoněc se všecko vysvětlilo, Kamil ho
pozval na jedneho Radka v brněni a fajně pokecali.
Kamil k nam potem přylez s pyskem tajemnym jak ta Moňa od Leonarda a pry
ať s nim ideme ven, ţe nam ukaţe cosyk fajneho. Moc se nam nechtělo, bo sme
měli pravě poobědovu syjestu, ale nakoněc nas přemluvil. Ven sme museli isť se
zavřenymi očami jak v jakesyk pohlupave sutěţi. Před chajdu stalo pět bicyklu,
kere vypadaly dost divně. Na naše něvěřycy pyski a hlupe otazki, co s takimi
ţďorbami buděme robiť, Kamil enem maval ruku a skakal nadšeně kolem jak
nadrţeny klokan. Pry ţe bysme sy mohli zrobiť cyklovylet po Jesenikach. Paru z
nas se ozvalo, ţe na tym kole bez leve šlapki to asy něbudě ono a ja sem sy teţ
rypnul, bo sem sy přectavil, jak by se mi asy jelo na tym prostřednim, kere
nemělo sedlo. Zas mavnul paprču a pry, ţe to da všecko do zytra do kupy a ţe uţ
to ma domluvene. Tuţ ja, uvidime. Kamil na tym robil cely zbytek odpoledně a
večer přylez aţ kolem desate, strhany jak plagat. Bechnul sebu do luţka a pry, ţe
zytra valime, bo kola su jak nove.
Druhi den po snidani (někeřy chleba s paštiku, ti co šli spať pozdějši enem pivo)
sme vyrazyli ku te cyklogaraţi, kaj uţ od rana strašil Kamil. Venku staly stejne
kola, jak minule, akurat čistši a na prvni pohled bez vad. Zoptal sem se, kaj je to
pate. Kamil se rozhlednul jak špijon a pry, ţe ho spotřeboval na nahradni dily.
Typnul sem sy, ţe chataštajger mu zdvihně kulturu, aţ to zysti.
Vylosovali sme mezy sebu štyry ščaslivce, keřy maju dosť odvahi a dobre
zdravotni poištěni. To nam zabralo přes štvrhodiny, bo jak kdosyk vyhral, hned
to z dobreho srca daroval inemu a tak dokola. Nakoněc sme měli jet ja, Kamil,
Leoš a Karel. Tuţ sme vzali ruksaki se svačinu a vodu a jeli sme. Jeňa se eště na
cestu zoptal, esli zname naspaměť čislo na pohotovosť. Vul.
Karel se tajak dycki ujal vedeňa. Ma to v krvi, bo jeho foter byl jakisyk vysoki
pajtaš na Kaenve eště jak nas krotili rudi bigbratřy. A teţ měl nejlepši kolo. Ja
sem fasnul to, co předtym nemělo tu šlapku a zdalo se mi, ţe ten klinek, co tam