Denik-ostravaka - e-knihovnazdarma.cz

na svojich narozkach, ţral sem chlebički, kobzole a křupki, zapijal to červenym
vinem, bo fernet mi od včerejška jaksyk něšmakoval a kupodivu mi bylo celkem
fajně.
Ku koňcu uţ sem se enem bavil sledovanim teho segřyneho pajtaša, jak do sebe
leje jednu za druhu, kere mu čepoval foter, posluchal sem jeho pindy o tym, jak
vi jak vydělať velke chechtaki a ţe se na to musy chitře a tušil sem jak dopadně.
Segře uţ to teţ bylo jasne a přemluvala ho, ať uţ něchlašče, ţe ona ho dom
něpotahně, ale ten byl s kaţdu štamprlu chitřejši a samostatnějši a nakoněc ji
pravil, ţe on je hlava rodiny a jak se ji to nelibi, tuţ ať idě dom. Jak znam segru,
to posral. Segra se zebrala a šla za mamu do kuchině. Foter uţ měl teţ celkem
dosť. Dopil sem to červene, poděkoval za darki, rozlučil se a zamaval spicymu
fotrovi. Nikdo mě nědrţel, tuţ sem šel.
Dom sem šel uţ za šera a napadlo mě, ţe to je kusek, nikdo tu neni a co
kdybych... Tuţ jasne, vytahnul sem ju a zkusyl, jak se na ni jezdi. Celkem fajne,
akurat člověk musy davať pozor na šutry a velku rychlosť. Jak sem dojiţďal před
barak, motal se pravě dom přykuřeny Marcel. Eště s tym moc něumim a tak sem
ho taktak minul. Naštěsti mě ale něpoznal, bo enem zařval cosyk o mladych
hajzlach, co jezďa po chodniku. Rači sem eště raz objel cely barak, neţ sem se
dostal dom. Doma sem schoval nove hadry hluboko do šifonera, kolobku
bechnul do komory, lapnul sy před bednu, zeţral pul te bombonyjery a usnul sem
přy krokodylach na Nešlu.
24.08.2005
Narozki - něnarozki
Přes tyden se nic něstalo, co by stalo za zapis. Akurat sem se parurazy přejel
doma na kolobce po chodbě, bo ven se mi za světla a střyzliva nechtělo a chodbu
v baraku mame velku. Raz sem syce musel letěť o patro vyš, bo zrovna jak sem
vytačal zatačku kolem vytahu, buchly dveře od susedki. To tak - aby mě potkala
na chodbě, jak zkušam kolobku jak jakisyk mladeţnik. Malem sem sy rozvalil
palu, jak sem zakopnul o schod.
Němoh sem se dočkať soboty, bo oslava mojich narozek u Zdenki budě určitě
lepši jak u našich a včil němyslim enem darki, šak rozumitě, no ni? Pěkně sem se
oblek, navoňal zbytkem stare špice a vyrazyl. Ku Zdence sem dorazyl jak
zescany, bo jak sem chtěl přejsť cestu u Plynarni, jakisyk pajtaš v otřyskanym