Denik-ostravaka - e-knihovnazdarma.cz

stryka. Šak uţ sem vam raz o nim psal, ţe se divim, ţe sy vubec umi zavazať
buty. Potem přyšly konečně na řadu děcka. Maly mi dal jakesyk autičko ze svoji
zbirki a kopija segry mi dala aštverku s jakimsyk obrazkem. Zoptal sem se, co to
je za mikulaša a něchapal sem, čemu se rozbečela a zdrhla do pokojika. Segra mi
se zatnutym pyskem vysvětlila, ţe mi mala chtěla zrobiť radosť a namalovala mi
obraz moji nastavajucy roby, bo uţ se těši na tetičku. Tuţ podruhe uţ sem v tym
robu viděl, ale ty fusy mi nikdo něvymluvil.
Potem sme si dali všecy krom děcek po pulce, familija mi popřala všecko
nejlepši a hlavně zdravi ("a ţe uţ budeš chlop - hahahaha!") a potem mě vyzvali,
abych to rozbalil. Začnul sem Tesko tašku. To sem fakt nečekal. Kostkovana
košula jak pro dřevorubca, manţestraki a zelenohnědy pleteny sveter. Kura, či uţ
je zyma? Akurat, ţe jak se mě eště před paru dňami mama ptala, pravil sem ji, ţe
chcu kniţku o tym Leonardovi. Chtěl sem se zoptať, v kerym vyprodeju kupila
zelenu a hnědu vlnu, ale nědala mi šancu, bo mi nadšeně pravila, ţe podle
jakehosyk katalogu je včil hněda a zelena nejvěči moda. Poloţil sem to vedle na
stul. Odbalil sem malu krabicu, v kere by mohla byť ta kniţka, ale teţ guvno -
bombonyjera. Akurat nevim, čemu byla zabalena ve vanočnim papiře.
Tajak kaţdy rok. Chtěl sem Merkur, dostal sem dřevěne kostki, chtěl sem
angličaki jake měl Patryk z vedlejšiho baraku, dostal sem pleteny sveter, chtěl
sem kolo, dostal sem galaty a košulu, chtěl sem magnetofon, dostal sem okarynu.
Všecko je enem otazka zvyku.
Včil sem lapnul krabicu od segry a ichtyla. Tuţ to mi nikdo něuvěřy - vevnitřku
byla taka ta ţelezna skladacy kolobka. Tuţ či mi je osum? Segra mi začla
vysvětlovať, ţe jak jezdim na kolobutach, musym skusyť aji totok, bo to je včil
moderni. Maly zmiznul v pokojiku a za chvilu přytahnul kopiju segry a oba začli
skakať kolem kolobki a vyřvavať, ţe budu jezdiť se strykem po parku. No potěš.
Tuţ to bych skusyl tak leda v nocy, aţ budě Komeňak komplet prazny, bo jak mě
kdosyk uvidi na kolobce, nedejboţe z roboty, kdovi co by sy moh pomysleť.
Potem sme pojedli slavnostni oběd - maso, kere uţ sem viděl v Kauflandu, jak
sem ho kupoval a kobzolovy salat. Přy zakuskach začla segra tahať rozumy, co
ja a ta moja, ale asy pochopila, bo sem enem pokrčil ramenami a uţ se dal
něptala. Švager s fotrem řešili Banik se Zlinem, kery měl za chvilu začnuť.
Skusyl sem se zapojiť do odborneho rozboru eště nězačnuteho zapasu, ale jak se
parurazy podivali zle mojim směrem, pochopil sem, ţe včil asy mohli sedět na
Bazalach. Šak ja vas nědrţim, no ni? Skusyl sem mamě povykladať, jak je to včil
v robotě na guvno, ţe šef se po nas vozy jak po kalandře. Chvilu posluchala, ale
potem začla se segru řešiť cosyk o jakichsyk rodinych putach. A tak sem seděl