Denik-ostravaka - e-knihovnazdarma.cz

uděme zvědavi jak stare babki, tuţ nam zavaţe očiska. Pochodovali sme dal a u
Sykoraku začnul kdosyk spominať, ţe jak byl maly pajtaš, lez přes ten mostni
obluk a malem sy u teho dřystnul do galat. Začli sme rozebirať, esli je to moţne
a chtěli sme to aspoň skusyť, ale Franta nas zas zeřval a tak sme šli dal.
Na druhe straně Ostravice uţ se mi z teho pochodovaňa začinala motať pala a
trošku sem moţna aji myšlenkami zdřymnul, bo sy pamatuju enem, ţe sme lezli
do jakehosyk kopca a furt do kopca a furt do kopca. Tuţ skoro jak na
Kilimanţaro, ale moţna ţe uţ starnu. Franta byl furt vepředu a povzbuzoval Do
teho, Do teho. Tuţ ţe bysme lezli na Banik? No ja, zapněme ty štyry velke
latarně a posvitime sy na ty perzeidy.
Po paru hodinach (moţna meň, nebo vic), sme doškobrtali na jakisyk kopec, kaj
to smrdělo jak na Zarubku. Franta uţ trochu něartykulovaně vysvětloval, ţe je to
byvala halda a ţe vevnitřku eště trochu hajcuje. Bechli sme sebu všecy na řytě a
čučeli na hvězdy a povim vam, bylo to fajne, bo na dupě to fajně hřalo a kolem
pofukaval studeny věter. Fajny byl aji pohled na osvětlenu Ostravěnku. Poznali
sme radnicu a hadali se, kdo kaj meška. Akurat Milan furt čučel enem do něba,
bo on je z Hlučina a svuj barak vidět němoh. Trochu nas rušily jeho vykřyki -
Tam! He tam! He, čum ne? Teţ sme začli skumať oblohu a fakt - paru šmuh sem
aji viděl. Akurat něvim istě, esli to bylo před nebo po tym, co sem přyvřel oči.
Zbudila mě kosa jak cyp. Jura se mnu třepal, ţe nětrefi dom. Halda asy dohořela,
bo sem se klepal jak osoleny kaper. Nevim, čemu budil mě, bo ja ocuď teţ
nětrefim. Uţ trochu svitalo, tuţ sem se rozhlednul a pochopil sem, čemu sy
vybral mě. Nikdo iny uţ tam něbyl! Do štajgrove řytě! Dvojhlasně sme ty bestyje
převlečene za kolegi prokleli a vyrazyli směrem, kerym sme sy mysleli, ţe sme
večer přylezli. Nakoněc sme vylezli u Zoo, tuţ to sme se asy něvydali spravnym
směrem. Chvilu sme pospavali v te kose na zastavce, neţ přyjelo cosyk, co nas
dovezlo bliţ cyvilizacyji.
Dom sem dorazyl zmrzly, špinavy a pomačkany jak listek na Šťasnych deset a
hned sem zapadnul do luţka. Neţ sem usnul, s hruzu sem sy uvědomil, ţe za
paru hodin mě čeka dalši oslava. U našich...
19.08.2005
Sobotni narozki s familiju