Denik-ostravaka - e-knihovnazdarma.cz

Snaţil sem se mu to rozumně vysvětliť, ale on furt dřystal, ţe mu to dalo kupu
roboty a dvě mamine cychi, tuţ sem mu nakoněc pravil, ţe sem furt eště sylnějši
a byl klid. Celu cestu k radnicy se tvařyl jak kuřy řyť. To mi přypomělo Jarunu
a hned sem spomněl na Zdenku, bo sme se uţ paru dni něviděli. Furt kajsyk
trajda a ma na mě jaksyk malo času.
K radnicy sme dorazyli chvilu po štvrte. Uţ tam bylo ludi jak na spartakijadě a
vpředku na schodach byl jakisyk mim. Otviral pysk, maval rukami, ale něbylo ho
slyšeť. Jak sme přyšli bliţ, slyšel sem enem, ţe se omluva, ţe ho ludě pořadně
něslyša, bo eště něma mikrofon. Tuţ co je to za demonstracyja bez pořadneho
amplijona? Pry mikrofon budě, ale pozdějši. Tuţ sem enem tak sledoval ludi, co
tam byli a bylo ich cele naměsti. Někeřy měli v pazuře transparent, ini pivo a
všecy vypadali spokojeně. Mlady mi kajsyk zmiznul, bo byl ve svojim ţivlu.
Pozdějši sem ho viděl litať s jakimsyk odredovanym chacharem a cosyk řešiť.
Po jakesyk době dorazyl chlop s reprakami a koněčně bylo temu mimovi
rozuměť, akurat ţe ja sem začal měť ine starosti, bo sem zas viděl mladeho
proletěť s dalšim gizdem a v ruce měl lahvač. Tuţ aby se mi tak navalil, dom ho
poněsu na ramenach a segra mě přyzabije. Eště ku všeckemu byl hic, ţe bych aji
to vodni dělo přyvital, ale nikdě něbylo vidět. Chtěl sem to skontrolovať
pruchodem za radnicu, ale ti kašparcy z radnice to zamkli. Ha! Pud sebezachovy
začal robiť na plne obratki. Včil od kruhača najedě komando v antonach, natlači
nas ku zdi radnice a zrobi nam na řbetach pamatku na zabijačku. Po jelitach sem
nětuţil a teţ mi začlo byť jaksyk cypatě ze slunka, tuţ sem se šel rači opřeť o
byvalu unyjon baňku do stinu. Tam na mě ţadne komando němoţe.
Naraz mě kdosyk jebnul do řbeta. Uţ sem daval pazury navrch, abych se vzdal a
uvaţoval sem, v kere kapse mam občanku a jak ju temu bengu dam s pazurami
nad hlavu, ale guvno. On to byl Laďa - novinař. No jasne, ten němoţe na take
akcyji chibět. Nadal sem mu do najemniku stodoly, bo mě vylekal. Omluvil se,
ţe nechtěl a bo pravě začli pušťať tu jejich ducduc muzyku, keru němusym,
poslal sem synovcovi ezemesku, ať se z naměsťa ani něpohně a zašel sem s
Laďu na jedno do Indry. On byl celkem spokojeny, bo taku učasť v Ostravě
něčekal, bo pry se to začlo organyzovať celkem pozdě. Zoptal se mě, esli s nimi
potem pujdu v pruvodě a to mi zablikala vystraţna kontrolka. Šak pruvodu sem
se nachodil eště za komanču dosť, no ni? Jak sme dopili, on valil zpatki chitať
informacyje a ja hledať gizda. Chvilu mi to trvalo, bo ludi přybylo. Nakoněc sem
ho našel. Pravě tlačil do dredu kliny jakesyk mladeţnicy. Tuţ ni, ţe by byla
škareda, ale ty pačesy mi přypominaju, co sem raz vytahnul z odpada od
umyvadla, jak sem se přestěhoval do teho svojeho kvartyra. Ona ho naštěsti moc
něvnimala, bo se enem tak něpřytomně kivala do rytmu teho ducduc, tuţ sem ho