Denik-ostravaka - e-knihovnazdarma.cz

sem, ţe to budě take sylne a trochu sem se zakuckal, ale Zdenka to kopla jak
Matušovič penaltu. Asy to něpila poprve.
Jak sem pochvalil fotki, vytahla z kabely cedečko, ţe pry kdosyk z partyje sy dal
robotu a od všeckich, co měli dygifoťak, to nacpal na jedno a pro všeckich
namnoţil. Tuţ to je rychlosť. Ta technyka leti jak cyklista s prasklymi brzdami z
Bazalu. Lapli sme k jejimu noutbuku, ja sem sy dal eště pul kališku teho
chorvackeho ředidla a začli sme prohliţať. Kurnik šopa, osumset fotek, to bych
něnafotil za cely ţivot. Znova sem viděl plaţ, moře, loďki, cvičicy robki. Naraz
sem spozorněl, bo se tam objevily fotki města. Zdenka špitla, ţe byly na vyletě.
Tuţ na jakim vyletě? Šak nic take neměly zaplacene, enem tu dovolenu a auto
tam neměly. Tuţ rači sem se neměl ptať. Pry tam byli jacysyk syncy hazenkařy
na sustředěni a pry je pozvali na vylet jejich mikrobusem. V pale naraz rudy
vykřyčnik - jacy syncy, jaki mikrobus, beztak luţkova uprava - ale nahlas sem ju
pochvalil, ţe vyuţila přyleţitosť prohlednuť sy pamětihodnosti Chorvacka. Asy
to něčekala, bo se na mě mile podivala a začla mi kaţdeho z tych synku
menovať. Tuţ to zas němusela. Něnaviděl sem kaţdeho z nich a v duchu sem ich
proklel. Enem trener mi byl sympatycki, bo byl asy tak stary jak ja. Jak sme byli
tak okolo dvuste fotki, naraz se ten kruţek erobiku začal misyť s tymi
hazenkařami. Zdenka zrovna pomluvala trenera, ţe synkum dosť věcy zakazoval
a vubec to pry byl taki suchar. Hned mi byl eště sympatyčtějši. Fotka čislo 267
mi vyrazyla dech z pluc, bo na ni bylo pět chlapskich holych řyti. Nic
hnusnějšiho sem eště něviděl. Dopil sem svuj kališek a nalel dalši. Jak tu fotku
viděla Zdenka, rozřechtala se jak sympsnovic synek a začla ličiť pro ňu jakusyk
srandovni sazku. Skušal sem sy zevnitřku propichnuť oba bubinki. Okolo štyrste
fotki se naraz začly objevovať hole cycki od jejich spolucvičenek. To mě celkem
nadchlo aţ do fotki, na kere byla stejnak oblečena Zdenka. Ani sem se němusel
divať, jeji pohled sem cytil aţ na řbetě. Tuţ sem ju celkem klidnym hlasem
pochvalil, ţe na fotkach su pěknějši jak ve skutečnosti. Tuţ asy nic moc
pochvala, ale nic pěknějšiho sem praviť němoh, bo ostatni ať sy vystavuju co
chcu, ale něchapu, čemu musy moja Dokonala vystavovať svoje Dokonale. Aby
mi tak cyzy gizdi slintali nad robku.
Hrudnich košu přybyvalo, ale uţ mě to ani něbavilo, tuţ sem přyvital, jak kolem
šestiste fotki Zdenka navrhla, ţe uţ to zavře a doohliţame to indy. Potem mi
vypravjala eště paru historek o tych hazenkařach, kere sem všecke zas proklel,
bo byli mladi a fit. Uvaţoval sem, jak dostať kerusyk fotku se všeckimi, ţe bych
sy z ni doma zrobil vudu terč na špendliki. Posledni větu sy mě Zdenka zyskala,
bo pravila, ţe to všecko byli mladi zajicy, keřy enem čučeli po puberťačkach, co
byly oblečene do rybařskich syti a robily, ţe to su plavki. V duchu sem s nimi
syce suhlasyl, ale konečně sem se nahlas od srca zasmjal. Na oplatku sem