Denik-ostravaka - e-knihovnazdarma.cz

18.07.2005
Jak bylo v tych Beskidach
Dufam, ţe všecko vyličim tajak se to na tych horach stalo, bo paru chvilek mam
takich jakichsy rozmazanych a cosyk sy něpamatuju vubec.
S Janu a Hanu sem dojel celkem fajně, akurat sme chvilu bludili za vesnicu, bo
sem dal naivně na jejich slova, ţe ta odbočka je ta prava. Naposled, jak sem jel k
Emilovi na chajdu, to uţ je paru roku, tuţ to včil byl běh slepeho jednonoheho
oryjentačniho běţca. Ta odbočka, co navrhovaly segry, končila v jakimsyk
malinovym křaku, tuţ sem v duchu zaklel, bo sem musel cufat skoro sto metru.
Na dalši odbočce sem se teţ ja vul dal nachitať, bo vypadala slibně, ale teţ
guvno! Končila u jakesyk hogofogo vily, na braně mramorovi lvi a za nima
beztak kulometne hnizdo pro nězvane navštěvniki. Chvilu sem zvaţoval, ţe feldu
potichu odtlačim, ale ty dvě kozy vzadu se furt pohihňavaly, tuţ sem zaturoval a
zas cuval jak rak po jabčaku. Třeti odbočka koněčně byla ta prava, i kdyţ uţ sem
temu po paru kilometrach lesem přestaval věřyť a robki vzadu teţ drţely papule.
Jak uţ se les začal měniť v prales, chtěl sem to zas obratiť, ale za posledni
zatačku uţ se vynořyla znama dvuchpatrova chajda.
Ani sem něstačil zaparkovať a roby uţ skakaly z feldy a valily se přyvitať s
partyju. Ja sem enem zadumaně čučel na chalupu a v pale mi letěl film z minula,
co sem tu všecko zaţil. Parurazy se mi aji zhupnul břuch a zabylo mi zle, bo
mam paměť tajak slon. Zbytek filmu mi zrušil Emil, kery mě uvital s pulitrem v
pazuře a zrobil se mnu kolečko, aby mě kaţdemu přectavil. Tuţ pro mě by bylo
lepši, jak by měl kaţdy z te hromady ludi na pale vytetovane meno, bo ja sem
stary sklerotyk. Paru sem sy ich pamatoval a z tych, co sem něznal, mě zaujal
parek Amiku, Dţon a Kejt, kere Emil loni potkal na turystyckovydělavacy cestě
po Ameryce. Pravil sem im na uvitanu paru slov, co sem sy pamatoval z kurzu,
co mi kdysyk platili v robotě, ale asy to něbylo ono, bo se zatvařyli jaksyk divně.
Šel sem sy vybaliť. Ţradlo sem hodil do kuchině, našel sem sy misto na spacak,
kere bylo suche a vypadalo, ţe aji delši dobu suche zustaně. Potem sem eště
chvilu šiboval feldu sem a tam, aby byla teţ v suchu a zkusyl sem zavolať
Zdence. Něbrala to, tuţ sem šel mezy kolektyv k bečce. Večer potem Emil
rozlosoval dvojice na vařeni na dalši dni, bo přece tu něscypněme hlady a furt
enem ţrať tatranki, to se teţ něda. Na mě vyšla jakasyk Maša a hned na zytra. Ze
začatku sem sy ju něpamatoval, tuţ sem se rozhliţal a dufal, ţe to budě buď ta