Denik-ostravaka - e-knihovnazdarma.cz

dilo a nakoněc sem poslal "Cau, jak je?" No cyp jak lampa, pravil by foter.
Potem sem sy zas lehnul, ale tak, abych viděl na dysplej. Čuměl sem na ňho jak
kobra na kralika a v duchu sem ho hipnotyzoval: napiš, napiš, napiš. Naraz to
piplo a fakt - zprava! Otevřu to a tam ezemeska od Ladi z roboty, kdě mi nadava
do hipochondru a ţe se moţe vysrať na to robiť cosyk za mě. Tuţ z teho je vidět,
ţe mě kolezy maju radi. Čekal sem dal. Furt nic, dysplej svitil, bo sem ho furt
zapinal, esli sem něpřehlednul zpravu, ale nic. Naraz asy mikrospanek, bo mě
zbudilo krakani vran a ja v šoku sem nevěděl, co se robi. A taki fajny sen se mi
zdal. Kajoš v nim byl u mě na oslavě velikonoc a přyněs sy svuj specyjalni kufer,
z kereho namichal cosyk hnědobileho a jak sem to polknul, přestal sem na chvilu
slyšeť aji viděť. Poloslepy, jak v tym sně, sem nakoněc popadnul tydlifon,
čumim na dysplej a tam "Zdenka vola". Hlasem jak Šarski po operacyji mandli
sem pravil Halo a Zdena na druhe straně dratu zavahala, esli vola dobře. Potem
se ale zoptala, esli je doma Marcel. Jaki Marcel, pravim, to matě špatne čislo.
Začla se smjať a vysvětlovať mi, ţe sy ze mě chtěla zrobiť srandu. Potem z ni
vylezlo, esli bych nešel kajsyk odpoledně poseděť. Tuţ jasne, sem syce trochu
nascypany, ale překonam se. Domluvili sme se, ţe zajděme na kafe do Danyjely
naproti socyjalce. V ţivotě sem tam něbyl, ale kivnul sem, ţe to je dobry napad,
bo tam je to moc pěkne.
Ona zavolala! Ona zavolala! Asy ju miluju! Kura něsmim to tak ţrať, bo sem jak
puboš, co se těši na prvni pocalunek.
Do odpoledňa sem se dal dohromady. Nechtěl sem se moc paradiť, temu sem sy
oblek hned třeti tryko, co sem našel v šifoneře a narval na sebe ty černe ryfle -
trochu se scvrkly, jak schly, ale co, aspoň budu vypadať namakanějši. No nevim,
ten kusek přečnivajucyho pupka tam šel minule lepši schovať. Dvacet minut sem
stravil v kupelce, bo ten muj ručni dţiletmachtřy uţ teţ cosyk pamatuje. Ţnu sy
pysk syce co štyry dni, bo mi fusy lezu pomaly, tajak kdyţ rodi šnek, ale od
vanoc uţ je to celkem dluho. Uţ bych sy aji zasluţil novy.
Oblepeny hajzelpapirem sem se vymotal z kupelki, chvilu počkal, aţ mi to
zaschně a naraz zvonek. Kura, ţe by Zdenka? Hlupota, šak něvi, kaj meškam.
Mrknu z okna a tam kara Česke pošty a pry jakisyk balik. Tuţ valim dolu, dole
na mě chlop čumi tajak taksykař na drobne, dava mi jakusyk krabicu, podepišu
se a jak idu zpatki, zaslechnu cosyk o neštovicach. Navrchu mi to docvaklo - ja
hňup sem šel oblepeny tymi papirkami. Smyl sem to z gzychtu, nagichal na sebe
pitralon a valil na sraz, bo za deset minut to tak akurat stihnu. Krabicu sem vzal
sebu, potem se mrknu, co to vlasně je.