Denik-ostravaka - e-knihovnazdarma.cz

zoptať se kohosyk rozumneho, co se to tu robi. Tam sem zaţil šok, bo kuchiň
vypadala jak z teho ikejackeho katalogu. Ţadne zkumavki, chemikalije, hořaki a
podobně! Pořadek jak před stěhovanim. To u Kajoša něbyvalo zvykem. Natoţ v
kuchini, kaj přychazaly na svět jeho nejlepši vyrobki, po kerych nam byvavalo
dycki tak fajně. Věčinu. Tu mi cosyk něštymuje. Leda ţe by mu tu zrobili
pořadek benga, bo uţ susedum z vedlejšich domku vadil ten oranţovy kuř, co se
sem tam valil oknem aji dveřami.
Kajoša sem našel v obyvačce. Seděl u konferaku a ţral chlebiček. Vedle seděla
jakasyk mi něznama dvojka a teţ se čimsyk krmila. Kajoš, jak mě viděl,
kivnutim mě pozdravil a ukazal na tac se ţradlem. Rozhlednul sem se dokola, ale
nikdo uţ nikdě něbyl. Dalši divna věc. Na jeho akcyjach dycki byvalo ludi tajak
duchodcu na komančich spominkovych akcyjach "Kdysyk bylo lepši". Nědalo
mi to a zoptal sem se, kdy přyjdu dalši ludě. Helena odpověděla za ňho, ţe to uţ
sme skoro všecy a přylepila se k němu, jak stara fusekla na kachlički. A do
štajgrove řytě! Uţ je mi jasne, čemu Marek něpiše, ani něbere tydlifon!
Snaţil sem se straviť pro mě novu informacyju a dumal sem, esli němam rači isť
dom, ale potem sem sy pravil, ţe to moţe byť zajimave a lapnul sem do sedački.
Ale jak na sviňu na jakisyk krajkovy bazmek z dědictvi beztak po Ludviku
šesnastym, bo Hela vyskočila jak kdyţ čivava přehryze vanočni eletrycke svički
a vrhla se na mě. No spiš na moju řyť, bo začla tu hnusnu zašedlu nadheru
zpodemě škubať a cosyk mumlala o vyţranych bestyjach, co němaju vkus. Tak
něvim, koho tym myslela. Aji bez polštařa sem se pohodlně rozvalil a prohliţal
sem sy dvojicu přede mnu. Robka, intelektualka jak cyp, elegantni brylki jak po
Urbankove, pletena halena a sukňa aţ na zem (a ty krystuski v přecyni su asy
jeji). Jeji kolik to same v bleděmodrym. Lamal sem sy palu, kaj se tacy typcy
mohli octnuť u Kajoša, ale jak nas Helena přectavila, pochopil sem - jeji segra s
chlopem. Kurnik šopa a co ja vlasně robim na rodinym dychanku? A jak ta
semetryka, vlasně Helena, dokazala z Kajoša-drsoňa zrobiť cosyk take?
Vypadalo to na zajimavy večer - telenovela v přymym přenose.
Poţral sem paru chlebičku, zajed to smaţenymi kobzolami a kivnul Kajošovi na
to, jak se ptal, esli sy cosyk dam. Doněs mi dvě decki vina. Kajoš! Ţadne jeho
koktejly!! To vino mělo dokoňca aji červenu barvu. A jak sem viděl, ţe to naliva
z oryginal flaški, byl sem fakt zklamany, i kdyţ, asy sem to měl tušiť od počatku.
Po přypitku padla moja posledni naděj, ţe by to byl jakisyk tajny lektvar - byla
to frankovka. Hodil sem to do sebe, nechal sy nalet dalši a zaposluchal se do
dřystu kolem. Zaslechnul sem cosyk o jakesyk Leonardově šifře. Dluha sukňa to
šmahem odsudila, ţe je to škvar a jeji chlop enem kival, jak taki ten plastovy
čokel na zadnim okně v autě. Kajoš dodal, ţe to eště něčital a hned schital