Denik-ostravaka - e-knihovnazdarma.cz

Bauhasu libesbryf. Ve vytahu sem to trochu potrhal, bo s aktovku v jedne pazuře
a s kličami v druhe s člověka neni moc šikovny pirotechnyk. Doma sem z te
zplundrovane obalki vydoloval dva kuski opaleneho papira s pozvanku na
sobotni akcyju u Kajoša s pracovnim nazvem "Oslav moje narozky". A vida, rok
uletěl jak svačina z okna kupečka! Mnohoznačny a nicněřykajicy nazev sliboval
něčekane zaţitki. Ale před očami mi proběhnuly utrţki teho minuleho fijaska.
Ten fantomasy sestřych uţ mi jakţ takţ dorost a jaterni testy uţ mam asy teţ v
normě. Tenkrat sem se zařek, ţe k němu uţ něvlezu. A včil to ve mně hlodalo, to
vam povim. Bily se ve mě dva pocyty. Jeden byl nasratosť na ty dvě baby, kvuli
kerym sem musel nosyť paru tydňu tu kšiltovku, ale za to vlasně Kajoš němoh.
No a druhi byla nostalgija za fajnu atmosferu z jeho minulych akcyji.
Nězapomenu, jak nam kdysyk podaval jakisyk modrofijalovy truňk, z kereho se
ţlutě kuřylo. A přesně tak to teţ chutnalo. Anebo jak měl obdobi potravinařskich
barev (aspoň dufam, ţe to byly potravinařske), jak je přydaval do ţradla aji piťa.
Od te doby uţ bych se zelene babovki nědotknul ani hrablem na snih. No a o te
modre ryţi ani němluvim.
Dumal sem, dumal, přyjemne spominki převladaly, tuţ asy pujdu. Pařba se, tajak
dycki, měla odehrať v sobotu, bo jak to člověk přehnal, měl celu nedělu na
vyzdravěni a v ponděli uţ valil na šichtu zas ruţolicy. Tuţ aspoň zvenku. Něchal
sem sy večer na rozmyšlenu, bo Kajoš to chtěl nejpozdějši v patek dopoledně
potvrdiť. Nakoněc rozhodla nahoda - hodil sem sy pětikačku. Typnul sem syce
orla a ona vlasně padla skoro pana, ale bylo to na kraju stola a jak se tomu trošku
pomohlo, na zem uţ dopadnul ten ptak.
V sobotu dopoledně sem zašel do centra, abych temu oslaveňcovi kupil cosyk
uţitečneho. Dumal sem celkem dluho, kolik mu vubec je. Na prvni pohled
vypada tak na pědaštyrycet, ale nejsem sy isty, esli něchodil na stejnu školu, jak
ja. Zašel sem do jakehosyk bichlošopu a kupil sem mu kniţku Strach z padesátky
- to určitě doma něma a potěši ho to. Syce sem za to vyvalil skoro tolik, jak za
třy fernety, ale co, Kajoš je fajny synek.
V sobotu ve třy sem mačkal čudel na jeho zvonku. Igelitku s kniţku sem
něnapadně schovaval za řbetem. Otevřela mi Helena, ta co to peče s Markem.
To mě trochu vyvedlo z miry, bo Marek něpsal ani něvolal, ţe by měl přyjet teţ.
A vlasně ani na posledni ezemesku mi něodpověděl. Tuţ to je fajne, ţe tu je,
aspoň s nim zas pokecam. Přyvital sem se s ňu a lez dal, abych pozdravil
oslaveňca a naraz sem malem ohluchnul, bo zařvala jak štajger přy zavale, kaj
lezu v tych butach. Trochu zmateny sem se zezul, bo v Kajošově kvartyře, kery
spiš jak domacnosť přypominal laboratoř, sme jednu dobu měli přysně zakazane
se zuvať. Z bespečnostnich duvodu. Tak sem ťapal ve fuseklach do kuchině