Denik-ostravaka - e-knihovnazdarma.cz

Rano sem se zbudil do nadherneho dňa a proklel Erycha. Deprem včil mi došlo,
ţe v hicu jak na enhačku přy kontrolni tavbě se budu smaţiť beztak aţ na
Ostravicu, bo on je taki šileněc. Asy mu ten hic teţ nězrobil dobře, bo jak sem
zapnul tydlifon, přyšla mi ezemeska, ţe ten Roţnov ruši a ţe stači enem
Hlučinski kupak, bo je vedro jak byk. Trochu sem zapanykařyl, bo kaj sem asy
loni schoval plavacy trencle? Naštěsti leţely navrchu v kumbale, hned vedle
zbytku mořskich mušli a inych bestyji, kere sem sy loni dovez z dovolene a chtěl
sem sy je vystaviť na poličku. Nalel sem do lavora trochu tekuteho mydla, bo
trochu smrděly a nechal je tam močiť. Mezytym sem nafukal kolca, bo ty galuski
su fakt na guvno. Zas byly prazdne. Jak Erych zazvonil před barakem, plavki
byly eště mokre, tuţ sem je vrazyl do baťoha spolu s miněralku a paru
tatrankami a valil ven.
Cesta byla fajna aţ na ten hic. Uţival sem sy šlapani, bo sem letos na kole eště
něseděl. V Přyvoze před Černym potokem u točny lokalek sem sy všimnul
zakazu vjezda doleva, tuţ nevim co tam zas robja. Jak sem z poslednich syl
vyšlapaval ve stoje ten kopec za Petřkovicami před kostelem, uplně sem
zapoměl, ţe tam je. Jak tam valim devadesat s Felinu, přypadam sy jak na
rovince a deprem ta sviňa kolo ukaţe něrovnosť terena. Navrchu sem trochu
spočnul, bo sem dychal jak Anakin po uraze. Jak mě přešly křeče, jeli sme dal.
Kolem štěrkovni uţ sem byl vysmjaty, aby ty polonahe robki něviděly, jak
umiram.
Našli sme sy pěkny plac hned u vody, rozhledli se po okoli a pravili sy, ţe
všecko je tu přyjemne na pohled a tak zustaněme tu. Erych hned zevlek kraťasy a
valil do vody. Ja sem musel pod osušku zrobiť paru prostocviku a navlesť sy ty
mokre plavacy trencle. Trochu mě zarazylo, ţe Erych stoji furt po kolena ve
vodě a rozhliţa se po okoli jak Hrušinski ve Vesničce. Jak sem smočil nohu, bylo
mi jasne, čemu. Zymu se mi postavily chlupy na nartach. Ty zasrane plavki mě v
cytlive krajině studily vic a vic a navic sem sy všimnul, ţe nas pozoruje taka
kočena z nedaleke deki, tuţ sem enem tak přyšel k Erychovi, prohodil sem, ţe
voda je fajna, kutkem oka se ujistil, ţe roba furt čumi k nam a rozběhnul sem se
skočil svoju proslavenu pološipku. Jak sem vjel cely pod vodu, chvilu sem
přestal dychať a asy sem měl slaby infarkt, bo sem měl pocit, jak by mě přepadlo
dvěsta nasranych švadlen s jehlami. Musel sem gvaltem uplavať dvacet metru,
abych zas ucytil ruki. Otočil sem se a neţ mě chitla křeč, sem plaval spatki k
Erychovi, kery zahanbeně stal u břehu. Guvno zahanbeně! Zatimco ja sem
umiral tajak Leonardo, ten gizd hučel do te robki, co se puvodně čučela na mě!
Lapnul sem na osušku a začal vyhliţať dalši oběť. Plavacy trencle zas studily, ale
slunko pralo, tuţ celkem rychle uschly. Horši ale bylo, ţe sem cytil lehki oder