Denik-ostravaka - e-knihovnazdarma.cz

Cestu dom od Dana (fakt něchapu, co sem u něho robil, bo on je to navic
intelektual a hokej něsnaša) sem čital ezemesku od Dušana, ţe ta akcyja na hradě
byla celkem husta. Fajně sy to uţil, bo po prvni raně z děla se junyor zesral a
začal řvať, mura ho odtahla do bezpeči a tak sy moh Dušan dobyvani hradu uţiť
sam.
Přyznam se, ţe mě tym trochu navnadil. V gazetě sem se dočital, ţe to tam ma
byť cely vikend, ale byl sem uţ zhnily najsť sy, v kolik to začina v nedělu.
Cynknul sem Laďovi (temu od novin). Nadaval jak špaček, bo sem ho zbudil.
Šak co ma chrnět v nedělu dopoledně, jak sem ja uţ stanul, no ni? A beztak mu
neni tak blbě jak mi. Navic ma jako novinař povinosť informovať veřejnosť o
tym, co se kaj robi. Ze spani zahuhlal, ţe dněskaj se hrad dobyva ve dvě. Z dalki
sem ve sluchadle zaslechnul sladki hlas, kery nadšeně vykviknul, ţe se těši na to
dobyvani, ale rači uţ včil, tuţ sem pro jistotu zavěsyl. Do dvuch eště daleko, tak
sem šel dospať tu vyhru nad Švedskem, ať sem večer čiperny na Kanadu.
Zavolal sem eště Frantovi, esli zas moţu přysť k němu. Chvilu se ošival, ale
nakoněc se něchal ukecať pod podminku, ţe budu meň chlastať, jak včera. Jak
sem se zoptal, čemu, pravil ţe pry sem se po jedenaste zničehonic začal oblikať a
ţe se jedu podivať k Danovi na jeho super akvarko, bo mam chuť na rybi salat.
No mysleli sy, ţe mi jeblo, ale rači mě něchali isť.
Kura, ţe bych sy poplantal piksly od prašku a vzal sy misto klaroša cosyk ine?
Nechtělo se mi nikoho shaňat, tuţ sem se na tu paradu šel počumět sam. Take
cypovinky v kostymach mam celkem rad a povim vam, něbyl sem sklamany.
Dorazyl sem skoro ve dvě. Uţ tam byli přypraveni vojcli v oblekach našich a
Švedu, akurat hokejki jim chiběly. Měli gvery, kopi, sekiry a hlavně velke
kanony. Z hradu zněla fajna muzyka, taka spravně depresyvni a Martin Ruţek
(kura, neni on uţ mrtvy?) čital rymovanu historyju Slezskeho hradu. Naraz jeba
jak cyp, ţe kdyby mi bylo o paru desytek roku meň nebo vic, mam plnu
pemprsku. Chvilu sem něslyšel, bo to bylo fakt blizko. Plno kuřa a borcy uţ se
hrnuli do sebe a sekali a pichali se mečami a bodakami. Semtam kerysyk spadnul
na zem a zustal leţet. Napadlo mě, jak by asy poznali, kdyby kohosyk fakt
dobili. Ale co, vojclu bylo dosť. Valili se hlava něhlava, střylali do sebe slepymi,
no aspoň myslim ţe slepymi, a zas z teho kanona. Po pulhodině to skončilo a ja
sem byl hluchi jak tetřev přy namluvach. Ale fajny kulturni zaţitek. Celkem mě
pobavil jeden poraţeny obranař Slezskeho hradu, jak na vitězne Švedy pořvaval,
ţe v prodlouţeni stejnak vyhrali Češi.
Potem sem se eště mrknul dozadu, kaj měli ti vojcli stany. Bylo tam mezy nimi
aji paru robek markitanek, asy zachranařki, nebo ošetřovatělki. Z jedne sem byl