Denik-ostravaka - e-knihovnazdarma.cz

Pomalu sem se vydal obvyklu banikovsku cestu. U mosta vedle radnice sem
viděl grcať jakehosyk fandu, co se dosť podobal na upřymneho synovca, tuţ sem
sy rači stahnul kšilt vic do čela. V Jindře sem doplnil piva, co mi chiběly na
zapase a doma sem usnul vic udřeny, jak bělascy.
6.05.2005
Na tanki do Mošnova. Malem
Jak uţ sem pravil, musym se vratit k te sobotě, keru mi tak dodrbala segra tym
kecafonem. V patek k večeru se stavil fotr. Hned zkraja mi to bylo podezřele, bo
uţ ve dveřach maval fernetem jak regulovčik a pry, ţe sme spolu dluho enem tak
něpokecali. Dvacet minut enem tak dřystal a snaţil se do mě let štamprle, ale ja
sem se nědal a tak chlampal skoro sam. Jak na chvilu ztichnul, aby nabral dech,
vletěl sem mu do řeči a zoptal sem se, co potřebuje. To ho zaskočilo, bo sy
myslel, ţe budě něnapadny. Chvilu eště robil, ţe přyšel enem tak, ale nakoněc z
něho vylezlo, ţe mě přyšel přemluviť, ať s nim jedu v sobotu na tu velku akcyju
do Mošnova. Ţe tam budu tanki a budě se tam střylať a to on ma rad. Jak byl
maly gizd, byl nadšeny z tanku a jak ho potem na vojnu před tymi sto rokami
něvzali k tankistum, je to v nim od te doby jak v kanale a jak se semtam přykuřy
a něspomina zrovna na roki na šachtě, vytahně dobu svoji vojny a litostivě duma,
kaj to moh na tym ţeleznym ořu dotahnuť. Šak jak sem chodil eště do školy,
musel sem se misto večernička čučet na tych štyrech polskich pajtašu s tym
čoklem.
Tuţ cosyk sem o te akcyji v Mošnově čital v gazetě. Jak ten cyp činski kuchtik z
radnice temu zrobil reklamu tym druhim tankem u Kotasa. No ale ţe by se mi
tam dvakrat chtělo, to ni. Fotr vycytil moju něistotu a zahral na cyty, ţe sme
spolu enem my dva uţ dluho nikdě něbyli a ţe uţ tu dluho něbudě a podobne
duperele. Tuţ přece ho něodmitnu. Co jak ho v ponděli šlak trefi a ja sy to budu
vyčitať zbytek ţivota, no ni? Domluvili sme se, ţe ho vyzvednu a pomalu sem se
ho snaţil vystrnadiť z kvartyra, bo za tu chvilu vyřnul skoro třetinu flaše a
začinal mět dumavu naladu. V přecyni sy to ale trochu posral. Jak uţ byl ve
dveřach, tak se mě zoptal, esli by mi něvadilo, kdyby jel s nami aji Jenda. To je
jeho byvaly kolega ze Švermy. Tuţ moc mi to něštymovalo, bo ja ho moc
němam rad. On jak se napije, začně vyřvavať, jake to bylo za komanču fajne, ţe
kaţdy měl robotu a haviře byli nejvěči machřy, ale fotr slibil, ţe na ňho dohlidně,
tuţ sem vul kivnul.