Denik-ostravaka - e-knihovnazdarma.cz

se mnu. A pry, ţe male sem teţ nedal nic k narozkam, tuţ mě snad něubydě. Na
to se nědalo nic řeknuť, tuţ sem zeslez, bo ludě na zastavce blbě čuměli. Jak sem
se potem smutně čuměl na vzdalujicy se světla, zecvaklo mi, ţe mala ma narozki
aţ v listopadu. Kura, podraz!
Tuţ sem oba chachary popadnul za pazury a tahnul ich k braně. Hned ve vchodě
mě nasrala hlidacy baba, bo jim prolezla baťoh, vytahla mineralku a tvařyla se,
jak by sem tam chtěl propašovať bombu. Mali byli vyvaleni a jak pochopili, ţe
piti s nimi něpujdě, ta menši začla bečeť, ţe scypně ţizňu. V robě se zbudily
mateřske cyty, bo ju pohladila po hlavě a pravila ji, ţe tatinek ji istě cosyk kupi v
bufiku. Tuţ do dupy, či vypadam jak tatinek?! Dvuch harantu??! Oba začli
vyhliţať bufik a za chvilu uţ mě tahli k frontě. Kaţdy sy poručil kofolu,
popkorn, kobzole a slane tyčki. Eště ţe tam teho vic němjali. Chtěl sem sy dať
škopek, ale mala nahlas pravila, ţe mama řykala abych sy pivo nědaval. Rudy
jak spartakijadni trencle sem popadnul gizdy a valil hledať mista.
Lapli sme na řytě a chvilu byl klid, bo se cpali tym ţradlem a chlemtali tu kofolu.
Něnapadně sem se rozhlidnul, esli tam neni kdosyk z roboty. Ti ale naštěsti na
trybunu něchoďa a z kotla mě tu ti sleponi něuviďa. Klid byl enem chvilu. Mala
naraz zařvala, ţe vidi bělaski. Rozhliţal sem se kolem jak ichtyl na ohňostroj a
potem mi zecvaklo, ţe myslela fotbalisty, co pravě vletěli na travu. Pul zapasu
přemyšlala, jak nazvať mladoboleslavaki, bo na oranţovočernu ju nic něnapadlo.
Jak po chvili začal kotel skandovať znamy štyrslabičny upraveny nazev
banikovcu, obratily se na mě dva rozzařene gzychty, kere na mě mrkaly a uţ uţ
to vypadalo, ţe se přydaju. Zamračil sem se na ně a asy se zlekli, bo teho něchali.
Enem do sebe dycki ţduchli, jak slyšeli jakusyk nadavku. Naneštěsti kusek od
nas seděl zněuznany trener, kery kaţdu nahravku komentoval, tajak by čital v
ginekologicke přyručce. Podle počtu praznych kelimku to vypadalo, ţe druhi
poločas uţ budě drţet pysk. Začal sem se sustředit na zapas a na maleho, kery
měl oči navrch paly a furt se ptal, co se tam robi. Ja sem byl ve svojim ţivlu a
vysvětloval a vysvětloval - šak vitě, sem sportovec od narozeňa. Mala mi to
trochu kazyla, jak semtam zařvala "jůůů ten oranţovy pan spadnul, jeeee ten bily
spadnul takyyy!!!" Kusek sem ju odsunul, aby to něvypadalo, ţe patřy k nam, ale
paru šancy sem potem propasnul, bo jak to mala zaregistrovala, skočila mi na
klin a začla mi ze srandy zakryvať oči. Eště ţe to nězrobila ve chvili prvniho
banikovskeho gola, kery dal Magera - to bych ju asy daroval temu trenerovi
vedle. Řvali sme s malym jak hňupi. Mala na nas chvilu hleděla a potem sy začla
robiť z letačku loďki. Začlo mi byť jasne, ţe to budě dluhi zapas. Jak začlo let,
enem smutně proněsla, ţe ji zmoknu motylcy. Nasadil sem sy černe brylki.
Brankař baniku měl skoro celu dobu veget, bo se skoro furt hralo na pulce hosti.
Chvilami vypadal, ţe sy zrobi z vypletu branki hupacy syť, bo se tam zjevně