Denik-ostravaka - e-knihovnazdarma.cz

jezdilo tajak by se s bruslami uţ narodili a postavil sem se k dalšimu pokusu.
Včil sem zkusyl přy tym aji zdvihať nohi a jelo to fakt lepši. Zas se bliţila
jakasyk věči banda, tuţ sem vyrazyl dozadu za pamatnik směr cyklotrasa. Chvilu
sem uvaţoval, ţe bych se vyšplhal na ten kopec, ale včas mi došlo, ţe bych to
asy zpatki ţivy něsjel a tak sem se vydal na druhu stranu, směrem k radnici podel
Ostravice.
Tuţ to byla jizda. Čim sem jel del, tym mi to lepši šlo a přypadal sem sy, ţe aji
vypadam přy tym lepši. Parurazy mě vzal balanc (naštěsti dycki doprava bo
doleva do Ostravice bych valil rychlejši jak haviřski vytah) a jebnul sem sebu
pyskem do travy, ale inač sem byl celkem vysmjaty, bo se mi to zalibilo. Akurat
mě na te cyklostezce srali duchodcy s čoklami, co sy z teho robja vychazkovu
drahu. Jak eště něumim moc zatačať, vkuřyl sem mezy parek, co sy vykračoval
prostředkem ruku v ruce a myslel sy, ţe uhnu ja. Jak sem se snaţil zachitiť,
vyrval sem robě igelitku s čimsyk těţkim, co mě převaţilo a jak se mi zkřyţily
nohi, bechnul sem sebu do křovja. Baba mi vyrvala igelitku, chlop mi nadal do
zloděju a ani je něnapadlo mě z tych větvi vymotať. Pazgřyvcy zasrani! Tak mi
zdupať krasojizdu. Jak sem se vyplantal ven, zystil sem, ţe mam rozervane
tryko. Tuţ moţna na ty chlupy, co mi lezu ven, ulovim jakusyk robu.
Jel sem dal, ale začly mě boleť hnaty, bo ten gizd Kamil měl asy pravdu s tymi
sylikonovymi kolcami. Koněčně skončila cyklodraha a jak by mi kdosyk
vyměnil kolca. Jelo to jak po ramě. Teţ tam byly ine kachle, ne jak ten
šmirgelpapir na te cyklostezce. Kurec palec, tu zustanu, pravil sem sy a i kdyţ z
teho mostka chodilo dosť ludi, začnul sem skušať otački. Tuţ snaţil sem se, ale
moc mi to něšlo a nohi bolely čim dal vic. Nakoněc se tam začli motať tacy ti
mladi pajtaši v galatach aţ pod řyť na tych jezdicych fošnach a robili tam take
psy kusy, ţe sem se zastyděl a vyrazyl kolem Amosa pryč. Hnaty uţ mě bolely
tak, ţe sem je ani něcytil a ţizeň sem měl tajak dehydrovana lama. Spomjel sem
sy, ţe u kurtu byla jakasyk putyka, ale ta dalka, tuţ ale sem tvrdy a přece to včil
něvzdam a něpřezuju se, no ni? Ani nevim, jak sem se tam dobelhal. Z te hlavni
sem nědokazal odbočiť, tuţ sem v plne rychlosti vletěl na tu hlinu. No ţe se
ptatě, jasne ţe jebnul, ale enem na kolena. Esli se ţivy dostanu dom, manţestraki
moţu vyhodiť, bo uţ mi lezly chlupy aji na kolenach. Jak se ale přezuť?
Nejbliţši lavka deset metru ocuď, seru na to, ty kachle mě něrozhoďa. Tuţ
kachle mě něrozhodily, ale jak sem parurazy zapadnul kolcami mezy ty škviry,
vzdal sem to, ţabčik něţabčik, lapnul sem do hliny, kolobuty zezul a do bufiku
došel enem ve fusaklach. Prvni škopek zasyčel jak ţaba ve vysoke pecy. Jak sem
sy šel pro druhi, přypadal sem sy jak Elvis v dobach nejvěči slavy - tak se mi
klepaly nohi. Servirka se na mě čuměla jaksyk podezřyvavě, tuţ ty chlupy z
tryka asy nězabraly. Po třetim pivu sem nacpal kolobuty do baťoha a krokem, jak