Denik-ostravaka - e-knihovnazdarma.cz

Potem sem ale viděl Jarunu v novym uplym tryku a zecvaklo mi, čemu jedě ona
a ni ja. Paru minut na to mi volala segra, aby mi přypoměla sobotni sraz u ni.
Chvilu sem spominal a potem mi došlo, ţe jeden z malych gizdu ma svatek, či
narozki, tuţ sem zahuhlal, ţe nevim esli přydu, bo moţna budu robiť. Potem sem
sy spomněl, ţe se vlasně asy uvidi tybeťan s fotrem od pamatneho vyneseňa a
tak sem honem dodal, ţe teda přydu. Pravila, ţe mam štěsti, ţe sem sy to
rozmyslel, bo přece nejsem taki ichtyl, abych se vysral na jeji děcka. Tuţ nevim
nevim.
Kura ale co ja temu malemu kupim? Zaslechnul sem od Jarunine kolegině, co
seděla nasraně u nas v kanclu od te chvile, co Jaruna slibila chlopum svoju
praţsku spoluučasť a pomluvala ju, ţe v centru je jakisyk novy obchod s
gumovymi bombonami. To mě zaujalo, bo přece něpujdu s prazdnymi pazurami,
tuţ sem sy něchal vysvětliť, kaj to je a po robotě sem vystupil u Impiku. Kupil
sem celu krabicu, kilo a pul teho bylo, tuţ doufam, ţe budu oblibeny stryk.
Doma sem mrknul na svoje krasne nove kolobuty kupene ve štvrtek večer za
pětikilo, ale byl sem moc utahany na to, abych je šel zkušať, tuţ sem sy slibil, ţe
o vikendu je projedu. Usmaţil sem sy pul kila hrancli, zalel to pul sklenku
tatarki, kidnul tam kečup, posypal nakrajenu cybulu a přypravil sklenku ogurek.
Měl sem pojčane dyvidyčko o tym Potěmkinovi. Jakasyk grupa ludi na jednym
mistě, všude kolem jacysyk něznami hastroši, o kerych se něsmělo mluvit, potem
se zystilo, ţe vlasně něegzystuju a ţe ta banda ţije v rezervacyji. No sloţite, jak
uhačkovať cosyk ze zvonkoveho dratu. Ţe bych to musel vidět dvarazy...
Kolem desate, jak sem odpočival a travil hrancle aji s filmem, jakisyk amaterski
Ţan Mišel Ţar začal hrať dole na zvonki. Jak zazvonil asy popate, zdvihnul sem
domacy kecafon, abych mu řeknul, co sy myslim o jeho mamě a ţe by mu bylo
lepši v tych hajzlovych trubkach a on to Pepik. A ţe pry tahně po hospach s
dvuma robkami (staru konečně kopnul do dupy aji s tymi jejimi Straţnymi
gazetami) a spomněl sy na mě a pry esli moţu všecy navrch. Mrknul sem na
hadry ze šichty, co leţely mezy obyvakem a kuchiňu, taliř se zbytkami na
novinach v obyvačce, rozdělany fryťak v kuchini a pomyslel na dvě kočki, co
čekaju dole - a pravil sem, ţe ja. Kuchiň sem zavřel, mokre ručniki z dlaţki v
kupelce nacpal do pradelniho koša, hadry z celeho kvartyra nakopal pod luţko
do loţnice - tam snad nikdo něskonči. Od vytahu sem se eště vratil a nacpal sy
do pysku pul tuby pasty, bo sem měl v hubě po te cybuli jak v ţumpě. Jak sem
uviděl ty dvě robki, zalitoval sem, ţe sem něvyrval zvonkove draty ze stěny.
Nevim čemu, ale čekal sem Olsenovic dvojčata a to spiš byly Marta a Tena. Měli
sebu pytel čipsu a flašu ferneta a navic uţ se nacpali všecy do vytahu, tuţ sem jě
uţ němoh vyhodiť.