20.07.2013 Views

Příklad 1 (Metoda maximální věrohodnosti): V pojišťovně naměřili ...

Příklad 1 (Metoda maximální věrohodnosti): V pojišťovně naměřili ...

Příklad 1 (Metoda maximální věrohodnosti): V pojišťovně naměřili ...

SHOW MORE
SHOW LESS

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

<strong>Příklad</strong> 1 (<strong>Metoda</strong> <strong>maximální</strong> <strong>věrohodnosti</strong>):<br />

V <strong>pojišťovně</strong> <strong>naměřili</strong> doby mezi dvěma hlášenými událostmi postpně rovny<br />

1.5 dne, 2.3 dne, 0.8 dne, 1.2 dne, 3.1 dne a 1.1 dne. Předpokládejme, že tyto<br />

doby pocházejí z exponenciálního rozdělení. Metodou <strong>maximální</strong> <strong>věrohodnosti</strong><br />

spočtěte odhad parametru λ.<br />

(0.6)<br />

<strong>Příklad</strong> 2 (Intervalový odhad):<br />

Roční spotřeba teplé vody měřená ve 100 dvoučlenných domácnostech je průměrně<br />

30m 3 . Výběrový rozptyl byl spočten na 64(m 6 ). Rozdělení veličiny<br />

popisující spotřebu není známo. Spočtěte na hladině 0.95 (asymptotický) oboustranný<br />

interval spolehlivosti pro střední hodnotu spotřeby teplé vody.<br />

(Použijte kvantil u0.975 = 1.96.)<br />

([29.216; 30.784])<br />

<strong>Příklad</strong> 3 (t-test):<br />

U sedmi prodávaných obrazů byla sledována jejich odhadní a poté skutečná<br />

cena. Pozorování (v tis. Kč) jsou zaznamenána v následující tabulce:<br />

odhadní 120 200 140 130 150 210 130<br />

skutečná 170 700 120 200 250 240 100<br />

Testujte na hladině 5%, zda střední hodnoty odhadních a skutečných cen jsou<br />

stejné.<br />

(Použijte kvantil t0.975,6 = 2.45 nebo t0.95,6 = 1.94.)<br />

.<br />

(T0 = 3.6, při obou možných alternativách zamítáme)<br />

<strong>Příklad</strong> 4 (χ 2 test dobré shody):<br />

Programátoři vyvinuli dva různé programy pro třídění posloupností čísel, které<br />

pak testovali na 100 různých náhodně vygenerovaných posloupnostech. První<br />

program setřídil 60 z těchto posloupností rychleji než druhý, zbylých 40 pak<br />

bylo rychlejších při použití druhého programu. Testujte na hladině 5%, zda<br />

oba programy třídí posloupnosti stejně rychle.<br />

(Použijte kvantil χ 2 0.95,1 = 3.84.)<br />

(χ 2 = 4, zamítáme)<br />

<strong>Příklad</strong> 5 (Test nezávislosti v kontingenční tabulce):<br />

V bance sledovali na 1000 klientech schopnost splácení úvěru v závislosti na<br />

1


výši platu a získali následující pozorování:<br />

plat v Kč < 20 000 20 000 - 50 000 >50 000<br />

splatil 250 460 190<br />

nesplatil 50 40 10<br />

Testujte na hladině 5%, zda je splacení úvěru závislé na výši platů.<br />

(Použijte kvantil χ 2 0.95,2 = 5.99.)<br />

(χ 2 = 20, zamítáme)<br />

<strong>Příklad</strong> 6 (Stacionarita náhodného procesu):<br />

Uvažujte procesy<br />

1. Xt = 1 + 2Yt, kde t ∈ Z a Yt jsou nezávislé, stejně rozdělené náhodné<br />

veličiny,<br />

2. Xt = t + (−1) t X, kde X je náhodná veličina, která nabývá hodnot 1<br />

nebo -1 s pravděpodobnostmi 0.5.<br />

Rozhodněte, zda jsou tyto procesy striktně nebo slabě stacionární a své rozhodnutí<br />

zdůvodněte.<br />

(1.) striktně i slabě ANO, 2.) striktně NE, slabě ANO)<br />

<strong>Příklad</strong> 7 (Klasifikace stavů Markovského řetězce s diskrétním časem):<br />

Uvažujme Markovský řetězec s maticí pravděpodobností přechodu<br />

⎛<br />

⎞<br />

P =<br />

⎜<br />

⎝<br />

Klasifikujte jednotlivé stavy.<br />

(1,2 přechodný, 3,4 trvalý nenulový)<br />

0 1 1 0 2 2<br />

1 1 0 2 2 0<br />

0 0 1 1<br />

2 2<br />

0 0 1 1<br />

2 2<br />

<strong>Příklad</strong> 8 (Matice pravděpodobností přechodu v Markovském řetězci<br />

s diskrétním časem):<br />

Vnitřní hodnocení podniku, které se provádí jednou za rok, má pět stupňů:<br />

A...výborné<br />

B...dobré<br />

C...špatné<br />

2<br />

⎟<br />

⎠ .


D...velmi špatné<br />

E...krach.<br />

K postupu do vyšší hodnotící třídy dojde, když má podnik na konci roku výnos<br />

aspoň 1 mil. Kč, k sestupu dojde, pokud dojde na konci roku ke ztrátě alespoň<br />

1 mil. Kč. Pohybuje-li se výnos mezi těmito hodnotami, zůstává hodnocení<br />

z minulého roku nezměněné. Dojde-li ke krachu, nelze činnost podniku obnovit.<br />

Pravděpodobnost, že podnik bude mít výnos větší než 1 mil. Kč, je<br />

0.25, pravděpodobnost, že podnik bude mít ztrátu větší než 1 mil. Kč, je 0.15.<br />

Sestavte matici pravděpodobností přechodů mezi jednotlivými hodnotícími třídami<br />

meziročně a po dvou letech (tj. matice 1. a 2.řádu).<br />

<strong>Příklad</strong> 9 (Stacionární rozdělení Markovského řetězce s diskrétním<br />

časem):<br />

Uvažujme Markovský řetězec s maticí pravděpodobností přechodu<br />

⎛ ⎞<br />

Najděte stacionární rozdělení.<br />

(2/5,3/10,3/10)<br />

P = ⎝<br />

1<br />

2<br />

1<br />

2<br />

1<br />

6<br />

1<br />

2 0<br />

1 0 2<br />

1 1<br />

3 2<br />

<strong>Příklad</strong> 10 (Matice pravděpodobností přechodu a matice intenzit<br />

Markovského řetězce se spojitým časem):<br />

Uvažujme proces Xt se spojitým časem t ∈ (0, ∞), který nabývá hodnot 1, 2<br />

a 3 tak, že<br />

⎠ .<br />

P (Xt+h = j|Xt = i) =min( 1 1<br />

h, )<br />

2 2<br />

pro i = j,<br />

max(1 − h, 0) pro i = j,<br />

kde i, j = 1, 2, 3, tj. s pravděpodobností 1h<br />

řetězec přejde za dobu h do některé<br />

2<br />

jiné hodnoty, jinak zůstane, pokud h ≤ 1, a pokud h > 1, už ve svém původním<br />

stavu nemůže zůstat. Sestavte matici pravděpodobností přechodu P(t) a<br />

matici intenzit Q.<br />

3

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!