Bla bla bla - Katedra botaniky - Jihočeská univerzita

Závěr 51
• změny poměrů zastoupení minerálů (fluktuace koncentrací sloučenin
železa a hliníku)
• zvýšení hladiny spodní vody (výskyt Potamogeton cf. natans/nodosus)
Z4(a, b): 180-0cm (1125 AD – recent)
• rozsáhlé odlesnění (a opětovné zalesňování)
• intenzifikace zemědělství v krajině
• dle stoupajících pylových křivek lokální expanze jasanové olšiny
• sedimentace živinami bohatých hlín v důsledku eroze způsobené
masivním odlesněním (nárůst koncentrace SiO2)
• potlačení pramenné aktivity akumulovanými sedimenty
• ruderalizace stanoviště (výskyt druhů náročných na živiny)
7.2 Abiotické prostředí lokality
Z ekologického hlediska byly podmínky na stanovišti spíše bazické z počátku
díky minerálům vyplavovaným z podloží. K většímu obohacení vápníkem začalo
docházet až s nástupem středověku, kdy se zvýšila akumulace zerodovaných
sedimentů z oraných opukových polí, které se v okolí vyskytují.
Po celé období vývoje nivy zde panovalo vlhké až vodnaté minerální prostředí.
Ve středověku však došlo k radikální změně a v nivě se začaly hromadit
koluviální sedimenty z okolí a vliv minerálního pramene byl potlačen. Tato
událost byla pravděpodobně impulsem pro expanzi olše, která území nakonec
zarostla.
7.3 Antropogenní vlivy
Antropogenní vlivy se ve větší či menší míře projevují po celou dobu vývoje
loklaity.
Dle archeologického zjištění by se lidský vliv měl nejvíce projevit ve starší fázi
pravěku: mezi ca 5000 – 2000 BC, kdy je osídlení v bezprostředním okolí
profilu, tj. v jeho severním sousedství (směrem ke vsi Roudníček),
nejintenzivnější. V pylové i makrozbytkové analýze se nejsilněji projevil eneolit,
dále raný a vrcholný středověk. V pylové analýze se impakt projevuje zvýšenou
koncentrací mikroskopických uhlíkových částic, přítomností primárních i
sekundárních antropogeních indikátorů. V makrozbytkovém záznamu se