Bla bla bla - Katedra botaniky - Jihočeská univerzita

Interpretace výsledků a diskuze 48
V závěru eneolitu a ve starší době bronzové (2400-1600 BC) masivně přibylo
indikátorů lidské činnosti. Objevuje se pyl obilovin (Avena type, Secale cereale),
v makrozbytcích bylo nalezeno Panicum miliaceum a několik diaspor
Chenopodium sp. V pylovém záznamu registrujeme sekundární indikátory
lidské činnosti (Chenopodiaceae, Artemisia sp.). Strmý je nárůst
mikroskopických uhlíkových částic. Stejný trend sledujeme také v koncentraci
křemíku.
Období střední a mladší doby bronzové (1600-750 BC) – se projevilo výrazně
nižším počtem mikroskopických uhlíkových částic. Sekundární antropogenní
indikátory jsou stále na stejné úrovni (Chenopodiaceae, Artemisia sp., Calluna
vulgaris). V makrozbytkovém záznamu byla nalezena jen Fragaria viridis.
V době železné (750BC-400 AD) je patrný pokles antropogenního vlivu na
přítomnou vegetaci, koncentrace mikrouhlíků je nízká a klesl i počet nálezů
vřesu (Calluna. vulgaris). Doložena je lokální expanze jasanu.
V krátkém období stěhování národů (400-500 AD) přetrvává obdobný trend jako
v době železné. Teprve ke konci období začínají stoupat koncentrace SiO2
a TiO2 i CaO.
S příchodem Slovanů (500-1600 AD) nastávají velké změny. Zvyšují se
koncentrace mikrouhlíků, stoupá počet nálezů pylu obilí. V rostlinných
makrozbytcích registrujeme plevele a ruderály. V pylovém záznamu je doloženo
obilí, ruderální druhy, druhy plevelů a luk. Významný nárůst koluviálních
sedimentů v nivě upozorňuje na změnu zěmedělského hospodaření
a především orebných technik.
6.5 Porovnání přínosu makrozbytkové a pylové analýzy
Obě metody jsou při hodnocení prostředí na lokalitě nezastupitelné a vzájemně
se doplňují a umožňují ucelený pohled na vývoj vegetace v krajině, jak k tomu
nabádají i další studie (Birks et Birks 2006)
Pomocí pylové analýzy se podařilo rekonstruovat vegetaci v širším okolí.
Zachytila změny v krajině a intenzitu lidské aktivity na základě množství
primárních i sekundárních antropogenních indikátorů a koncentrací
mikroskopických uhlíkových částic.
Makrozbytková analýza napomohla nastínit ekologické vlastnosti přímo na
prameništi. Pomocí makrozbytkové analýzy bylo také možné upřesnit taxony,