Bla bla bla - Katedra botaniky - Jihočeská univerzita
Bla bla bla - Katedra botaniky - Jihočeská univerzita Bla bla bla - Katedra botaniky - Jihočeská univerzita
Interpretace výsledků a diskuze 44 Výrazně nastupuje pyl textilní plodiny (Cannabis sativa). Stoupá zastoupení pylu čeledi Asteraceae (subfam. Cichorioideae), což by mohlo indikovat formu vyvíjejících se lučních společenstev (Behre 1981). Na prameništi se v makrozbytkovém záznamu se znovu objevuje bříza (Betula pendula, B. pubescens), navíc v mnohem větší míře než v předchozích vrstvách. Výskyt břízy může být způsoben její lokální expanzí do okolí. Akumulace sedimentů z okolního prostředí, způsobená masivním odlesněním krajiny (Opravil 1983, Brown 1997) způsobila zahlinění nivy a umožnila její zarůstání olší, která nerada osidluje minerální prostředí (Pokorný et al., 2000). I přes počínající zahlinění je stále patrný vliv pramene, což dokládají druhy Carex cf. contigua/divulsa, Carex vulpina, Scirpus sylvaticus, Peucedanum palustre, Equisetum sp., Mentha cf. aquatica, či Stellaria pallustris). Vyskytují se už i druhy živinami bohatších stanovišť (Lycopus europaeus, Ranunculus scelerathus či Solanum dulcamara). V nivě Podbradeckého potoka se mohl vyskytovat i nalezený Sambucus nigra. Ve větší míře jsou zaznamenány tobolky Sphagnum sp. Stálá přítomnost Sphagnum neodpovídá trendu zahliňování a s ním spojené zarůstání nivy. Zjevně se rašelinná čočka udržela v okolí vyvěrajícího pramene, což dokládá mikrostanovištní rozdíly v rámci nivy. Postupné zahliňování nivy je doprovázeno zvýšeným přísunem živin, které indikuje Alisma plantago-aquatica či Cicuta virosa (Ellenberg 1996). V zóně Z4 se makrozbytkově nejvýrazněji projevují koluvialní sedimenty z okolí jako důsledek snížení retenční schopnosti krajiny díky odlesnění a její přeměně na pole (Opravil 1983). Tuto skutečnost nám dokládají polní plevele Stachys arvensis, Glaucium corniculatum a Ajuga chamaepitys. Dva druhy z uvedených patří dnes ke kriticky (Glaucium corniculatum) a silně (Ajuga chamaepitys) ohroženým druhům, zatímco (Stachys arvensis) je v dnešní době druhem nezvěstným (Procházka 2001). V minulosti byl výskyt těchto teplomilných plevelů pravděpodobně četnější, než se předpokládalo (Kozáková 2007). Dokládají to i četné archeobotanické nálezy – Glaucium corniculatum i Ajuga chamaepitys jsou často nacházeny ve středověkých souborech např.
- Page 1: Jihočeská univerzita v Českých
- Page 4 and 5: Obsah 1. Úvod.....................
- Page 6 and 7: • Nerovnoměrnost sedimentační
- Page 8 and 9: Úvod 4 naprostá změna vzhledu ř
- Page 10 and 11: 2. Cíle práce Cílem předkládan
- Page 12 and 13: Studovaná lokalita 8 těsném okol
- Page 14 and 15: Studovaná lokalita 10 a laténské
- Page 16 and 17: Metodika 12 Pro potřeby pylové an
- Page 18 and 19: 4.6 Radiokarbonová analýza Metodi
- Page 20 and 21: 5. Výsledky 5.1 Stratigrafický po
- Page 22 and 23: Obrázek 4: „Depth-age“ model p
- Page 24 and 25: 5.4 Archeobotanická analýza profi
- Page 26 and 27: Výsledky 22 Vrchol doby bronzové
- Page 28 and 29: Výsledky 24 Diagramy zobrazují ho
- Page 30 and 31: Obrázek 7: Makrozbytkový diagram
- Page 32 and 33: Obrázek 9: Makrozbytkový diagram
- Page 34 and 35: Výsledky 30 Tabulka 4: Výsledná
- Page 36 and 37: 5.5.2.2 CCA analýza makrozbytkové
- Page 39 and 40: Výsledky 35 Obrázek 13: Ordinačn
- Page 41 and 42: Výsledky 37 Expertní systém prog
- Page 43 and 44: Interpretace výsledků a diskuze 3
- Page 45 and 46: Interpretace výsledků a diskuze 4
- Page 47: Interpretace výsledků a diskuze 4
- Page 51 and 52: Interpretace výsledků a diskuze 4
- Page 53 and 54: Interpretace výsledků a diskuze 4
- Page 55 and 56: Závěr 51 • změny poměrů zast
- Page 57 and 58: 8. Citovaná literatura Citovaná l
- Page 59 and 60: Citovaná literatura 55 Firbas F (1
- Page 61 and 62: Citovaná literatura 57 Madalski J
- Page 63 and 64: Citovaná literatura 59 Šafránkov
- Page 65 and 66: Obrázek P 3: Kalibrační křivka
- Page 67 and 68: P.2: Celkový soupis nalezených dr
- Page 69 and 70: P.3 Výsledné hodnoty chemické an
- Page 71 and 72: P.4 Seznam druhů použitých pro a
- Page 73 and 74: No of all Releve No species Light N
- Page 75 and 76: PolPersT Polygonum persicariatype P
- Page 77 and 78: P.7 Rozdělení druhů do ekologick
- Page 79 and 80: Carex flacca Potamogeton natans/nod
- Page 81: Solanum dulcamara Polygonum avicula
Interpretace výsledků a diskuze 44<br />
Výrazně nastupuje pyl textilní plodiny (Cannabis sativa). Stoupá zastoupení<br />
pylu čeledi Asteraceae (subfam. Cichorioideae), což by mohlo indikovat formu<br />
vyvíjejících se lučních společenstev (Behre 1981).<br />
Na prameništi se v makrozbytkovém záznamu se znovu objevuje bříza (Betula<br />
pendula, B. pubescens), navíc v mnohem větší míře než v předchozích<br />
vrstvách. Výskyt břízy může být způsoben její lokální expanzí do okolí.<br />
Akumulace sedimentů z okolního prostředí, způsobená masivním odlesněním<br />
krajiny (Opravil 1983, Brown 1997) způsobila zahlinění nivy a umožnila její<br />
zarůstání olší, která nerada osidluje minerální prostředí (Pokorný et al., 2000).<br />
I přes počínající zahlinění je stále patrný vliv pramene, což dokládají druhy<br />
Carex cf. contigua/divulsa, Carex vulpina, Scirpus sylvaticus, Peucedanum<br />
palustre, Equisetum sp., Mentha cf. aquatica, či Stellaria pallustris). Vyskytují se<br />
už i druhy živinami bohatších stanovišť (Lycopus europaeus, Ranunculus<br />
scelerathus či Solanum dulcamara). V nivě Podbradeckého potoka se mohl<br />
vyskytovat i nalezený Sambucus nigra.<br />
Ve větší míře jsou zaznamenány tobolky Sphagnum sp. Stálá přítomnost<br />
Sphagnum neodpovídá trendu zahliňování a s ním spojené zarůstání nivy.<br />
Zjevně se rašelinná čočka udržela v okolí vyvěrajícího pramene, což dokládá<br />
mikrostanovištní rozdíly v rámci nivy.<br />
Postupné zahliňování nivy je doprovázeno zvýšeným přísunem živin, které<br />
indikuje Alisma plantago-aquatica či Cicuta virosa (Ellenberg 1996).<br />
V zóně Z4 se makrozbytkově nejvýrazněji projevují koluvialní sedimenty z okolí<br />
jako důsledek snížení retenční schopnosti krajiny díky odlesnění a její přeměně<br />
na pole (Opravil 1983). Tuto skutečnost nám dokládají polní plevele Stachys<br />
arvensis, Glaucium corniculatum a Ajuga chamaepitys. Dva druhy z uvedených<br />
patří dnes ke kriticky (Glaucium corniculatum) a silně (Ajuga chamaepitys)<br />
ohroženým druhům, zatímco (Stachys arvensis) je v dnešní době druhem<br />
nezvěstným (Procházka 2001). V minulosti byl výskyt těchto teplomilných<br />
plevelů pravděpodobně četnější, než se předpokládalo (Kozáková 2007).<br />
Dokládají to i četné archeobotanické nálezy – Glaucium corniculatum i Ajuga<br />
chamaepitys jsou často nacházeny ve středověkých souborech např.
Change language