Bla bla bla - Katedra botaniky - Jihočeská univerzita

Interpretace výsledků a diskuze 42
Oproti proředění lesa v době bronzové dochází k jeho opětovnému zarůstání.
Pokles lidské činnosti v okolí profilu patrně způsobilo, že lesní vegetace měla
možnost regenerovat. Tato změna je doprovázena výrazným nástupem pylu
borovice, která je pionýrskou dřevinou a snadno obsazuje otevřená území
(Steijlen et Zackrisson 1987).
V tomto období dochází na samotném prameništi k častým a výrazným
změnám v poměrech minerálů (viz Obrázek 5 - křivky Fe2O3, Al2O3 v chemické
analýze) což se také zřetelně odrazilo ve zjištěném druhovém složení.
Pravděpodobně také došlo ke zvýšení hladiny vody, které zřejmě způsobilo
vymizení břízy (v makrozbytkovém záznamu) a tím došlo k prosvětlení lokality.
Zvýšení vodní hladiny dokládá především nález Potamogeton natans/nodosus.
Vysoký obsah minerálů, prosvětlení a snad vyšší stav vody mohlo být stimulem
pro uchycení, popř. expanzi Cladium mariscus. Společně s Cladium mariscus
byly nalezeny druhy indikující bazické prostředí bohaté na minerály jako např.
silně bazofilní až subhalofytní Carex distans, Cx cf. otrubae, Juncus cf.
bulbosus. (Ellenberg 1992).
Recentní lokality mařice pilovité (Cladium mariscus) jsou omezeny na zbytky
nížinných plošných slatin ve středním Polabí, kdežto fosilní zabírají větší území
(mezi dolním Poohřím a Bělohradskem) a jsou biotopově pestřejší (a to o
nížinné údolní slatiny a živinově chudší slatiny vyšších poloh) (Šumberová et al.
2001). Výskyt je soustředěn ve vápnitých slatinách a slatinných močálech
(Conway 1942, Oberdorfer 1977, Buczek 2005).
Fosilně je výskyt v dolním Poohří doložen na pohřbené vrstvě toxického
hlinitoželezitého síranu (kamence). Na základě zjištěných abiotických podmínek
v době výskytu (cca O BC/AD – 1000 AD) nebude druh přísně vápnomilný, ale
spíše vyžaduje soli inhibující dostupnost ostatních živin.
Možnosti šíření jsou pro Cladium mariscus limitovány obtížným šířením plodů a
malou mírou uchycování mladých rostlin (Roth et al. 1999). Navíc rodičovských
populací je na našem území málo. Díky měnícím se podmínkám na lokalitě,
především zahliňování a eutrofizace nivy, je těžké pro tento druh držet krok