Bla bla bla - Katedra botaniky - Jihočeská univerzita

Interpretace výsledků a diskuze 40
Disturbance lesů, která je důsledem lidské aktivity, je, dle některých studií
(např. Küstler 1997), pravděpodobně zodpovědná za expanzi některých druhů,
jakým je právě buk (Fagus sp.), který se začal intenzivněji šířit teprve
s proředěním krajiny. Ve svém přežívání není Fagus vázaný na osluněná
stanoviště (Ellenberg 1988). Dokáže přestát i dlouhodobý osvit pouze 2%
slunečního svitu a ve stínu jiných dřevin se dokonce rozmnožovat (Peters
1997). Díky těmto vlastnostem dokázal Fagus expandovat po celé západní
Evropě a vytvořit tak dominantní porosty. V subkontinentální nížině středních
Čech byl limitován pravděpodobně sušším klimatem, což zbrzdilo jeho možnost
expandovat a vytvořit dominantní porosty (Pott 1997). Navíc není důvod
pochybovat o dostatečně rozvolněné krajině, která v neolitu panovala (Magyari
2002, Pokorný 2004). J. Novák, na základě provedených antrakologických
studií v nížině středních Čech kde se uhlíky buku vyskytují velmi sporadicky,
předpokládá, že k rozšíření buku v nížině napomohl pravděpodobně soustavný
„mass efect“ z jiných, klimaticky příznivějších, lokalit v okolí (J. Novák, pers.
comm.).
Podobný důsledek vlivu člověka se diskutuje v teorii o rozšíření Carpinus sp.,
ke kterému došlo pravděpodobně díky převládajícímu managementu
výmladkového hospodaření, kterému Carpinus sp. dokázal odolávat (Ralska-
Jasiewiczowa 1964, Küster 1997, Pott 1981).
Zóna Z2: 470-370cm (2352 BC – 1597 BC)
Ve starší době bronzové došlo k demografickému nárůstu obyvatel a stabilizaci
sídelní sítě (Pleiner et Rybová 1978). V pylovém záznamu se objevuje výrazná
koncentrace mikroskopických uhlíkových částic, které odráží lokální požáry
(Gerlach et al. 2006), spolu s nimi roste křivka spor Pteridium aquilinum.
Pylové křivky všech dřevin mírně poklesly, jako důsledek proředění lesa
k získání dřeva na otop a stavbu obydlí (Dreslerová et Sádlo 2000). Vzniklý
prostor byl využit pro pastvu dobytka či k zakládání polí na to by se taky
(Bogucki 1988).
Vzniklá plocha dala pravděpodobně prostor pro expanzi ruderálních
společenstev (čili sekundárním antropogenním indikátorům) mezi které patří
např. Artemisia sp., Chenopodiaceae, Plantago sp., Urtica sp., Rumex acetosa-