Bla bla bla - Katedra botaniky - Jihočeská univerzita

6. Interpretace výsledků a diskuze
6.1 Nástin vývoje vegetace
Zóna Z1-a (3855 BC – 2352 BC)
Interpretace výsledků a diskuze 38
Na bázi pylového profilu tvoří výrazný vrchol pyl Cyperaceae. Vzhledem
k nízkému stavu pylu břízy (Betula sp.), i jiných dřevin, lze usuzovat na lokální
bezlesí, které se postupně měnilo na světlý březový les. Ellenbergovy indikační
hodnoty druhů (Ellenberg 1992) v makrozbytkovém záznamu ukazují spíše na
vlhčí, mírně bazické půdy chudé na živiny. Vyskytují se zde druhy oligotrofní
(Eriophorum cf. latifolium), některé téměř až subhalofytní (Schoenoplectus cf.
tabernaemontani) ale i druhy eutrofnějších stanovišť jako je Ranunculus
sceleratus, Scirpus sylvaticus, Carex acutiformis. Na lokalitě byly nalezeny
tobolky rodu Sphagnum sp., které by mohly poukazovat na kyselejší prostředí
na lokalitě, neboť většina druhů rašeliníku je vázaná na acidofilní vegetaci
(Tichý et Chytrý 2003). V těsné blízkosti studované lokality se však nachází
slatiniště Vrbka, kde se i v současnosti vyskytuje druh Sphagnum sect.
Acutifolia, který je jako jeden z mála kalcitolerantní (Hájková et Hájek 2004,
Hájek et al. 2006). Lze tedy předpokládat, že Sphagnum, vyskytující se
v minulosti na 1km vzdálené lokalitě Zahájí, bylo právě tento kalcitolerantní
taxon. Kalcitolerantní rašeliníky mají zvláštní schopnost měnit parametry
povrchové vody, během svého růstu okyselují prostředí a snižují koncentrace
vápenatých iontů v povrchové vodě (Vitt 2000, Hájková et Hájek 2004). Nelze
však vyloučit, že se druhy mohly během vývoje prameniště změnit. Bazičtější
prostředí na lokalitě však nanaznačuje přítomnost výše jmenovaných druhů.
Eutrofní druhy jsou koncentrovány pouze ve spodních dvou vrstvách záznamu.
Toto se projevuje i v DCA diagramu (obrázek 11), kde vzorek z báze (560 cm)
leží mezi vzorky ze zóny Z4. Výskyt eutrofních i oligotrofních druhů může být
způsoben několika faktory: Prostředí bylo velmi různorodé a podmínky se mohly
rychle změnit (J. Sádlo, pers. comm.) anebo bylo prostředí antropicky ovlivněno
eneolitickým osídlením (Beneš et Křivánek 1991). Antropické ovlivnění dokládá
i chemická analýza (zvýšený obsah křemíku i titanu).
Pyly Artemisia sp., Plantago lanceolata a druhů z čeledi Chenopodiaceae se
považují za sekundární indikátory lidské přítomnosti (Behre 1981). Tyto druhy