Bla bla bla - Katedra botaniky - Jihočeská univerzita
Bla bla bla - Katedra botaniky - Jihočeská univerzita
Bla bla bla - Katedra botaniky - Jihočeská univerzita
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
5.5.2.2 CCA analýza makrozbytkového profilu<br />
Obrázek 12 znázorňuje výsledek přímé kanonické analýzy.<br />
Výsledky 32<br />
Čas nepředstavuje jednoduchý gradient a druhová složení se v jednotlivých<br />
vzorcích mohou nečekaně změnit. Použití přímé gradientové analýzy se z<br />
tohoto důvodu v paleobotanice nedoporučuje. Vzhledem k tomu, že máme k<br />
dispozici i ekologické parametry prostředí (výsledky chemické analýzy), lze<br />
přímé metody použít (Herben et Münzbergová 2003).<br />
Parametry byly vybrané pomocí “forward selection” a jejich vliv testován<br />
cyklickou randomizací (time series or linear transect). Test první kanonické osy<br />
(F=2.632, p=0.034) i obou os dohromady (F=1.965, p=0.02) vyšel průkazně.<br />
První osa vysvětlila 5% a druhá 3.5% celkové variability.<br />
Tabulka 5: Výsledná statistika CCA analýzy s odmocninovou transformací a snížením<br />
váhy vzácných druhů s vynesením vybraných hodnot výsledků chemické analýzy (Al2O3,<br />
Fe2O3, SiO2) jako ekologických parametrů<br />
**** Summary ****<br />
Axes 1 2 3 4<br />
Total<br />
inertia<br />
Eigenvalues 0.355 0.251 0.143 0.526 7.097<br />
Species-environment correlations : 0.824 0.713 0.754 0.000<br />
Cumulative percentage variance of species data 5.0 8.5 10.5 18.0<br />
Cumulative percentage variance of species-environment<br />
relation<br />
47.4 80.9 100.0 0.0<br />
Sum of all eigenvalues 7.097<br />
Sum of all canonical eigenvalues 0.749<br />
Pomocí přímé gradientové analýzy byl testován testován vztah mezi<br />
chemismem půdy a druhovým složením jednotlivých vzorků. Jako průkazné<br />
faktory vyšly Al2O3, Fe2O3, SiO2 – tedy látky uvolňované rozplavováním<br />
kamence a křemík – jako ukazatel míry akumulace koluviálních sedimentů.<br />
První osu lze opět interpretovat jako osu vlivu koluviálních sedimentů. Levá<br />
strana odpovídá zóně Z4 kde SiO2 můžeme brát jako ukazatel míry<br />
akumulovaných hlín a tím i množství živin.<br />
Druhá osa upozorňuje na míru intenzity disturbance. Vzorky 230-260 ukazují na<br />
periodu, kdy poklesl lidský impakt na lokalitě. Zóna Z1 a Z2 se vyskytuje ve<br />
směru, kdy prameniště ovlivňovalo vegetaci v jeho blízkém okolí (sloučeniny<br />
obsahující hliník vzniklé srážením kamence)
Change language