Bla bla bla - Katedra botaniky - Jihočeská univerzita
Bla bla bla - Katedra botaniky - Jihočeská univerzita Bla bla bla - Katedra botaniky - Jihočeská univerzita
Obrázek 9: Makrozbytkový diagram – ekologické skupiny. Výsledky 28 Makrozbytkový diagram sumarizující ekologické skupiny (obrázek 9) dokládá, že po celou dobu vývoje byla lokalita zamokřená. Rekonstruovat lze lokální regresi a opětovný nárůst břízy (Betula sp.). Vyšší hodnoty diaspor břízy (Betula sp.) jsou povětšinou doprovázeny poklesem diaspor vlhkomilných rostlin (z nichž většinu tvoří druhy z rodu Carex) a naopak. Skupiny světlomilných, ruderálních druhů a druhů polí a plevelů jsou tvořeny druhy, které byly na lokalitu pravděpodobně deponovány z větší vzdálenosti. Polní plevele a pěstované druhy se vyskytují v průběhu celého profilu. Výrazně se projevují již v eneolitu a ve vrcholném středověku. Ve vrcholném středověku se začínají zároveň více objevovat ruderální druhy.
Obrázek 10: Změny koncentrace mikroskopických uhlíkových částic ve vztahu k archeologickým epochám. Výsledky 29 Obrázek zobrazuje korelace primárních a sekundárních lidských indikátorů s množstvím mikroskopických uhlíkových částic. 5.5.2 Analýza v programu Canoco 5.5.2.1 DCA analýza makrozbytkového profilu Výsledky mnohorozměrné statistické analýzy profilu v programu CANOCO for Windows 4.5 (ter Braak et Šmilauer 2002) shrnují první dvě osy DCA analýzy (obrázek 11). Nepřímá ordinační analýza DCA rozdělila makrozbytky do skupin nezávisle na času (hloubce). Po srovnání s obr. XY jsou patrné shodné trendy klastrové (rozdělení zón 1-4) i DCA analýzy. V ordinačním diagramu jsou vzorky rozděleny na základě jejich druhového složení. První osa vysvětlila 9% a druhá 6.8% celkové variability
- Page 1: Jihočeská univerzita v Českých
- Page 4 and 5: Obsah 1. Úvod.....................
- Page 6 and 7: • Nerovnoměrnost sedimentační
- Page 8 and 9: Úvod 4 naprostá změna vzhledu ř
- Page 10 and 11: 2. Cíle práce Cílem předkládan
- Page 12 and 13: Studovaná lokalita 8 těsném okol
- Page 14 and 15: Studovaná lokalita 10 a laténské
- Page 16 and 17: Metodika 12 Pro potřeby pylové an
- Page 18 and 19: 4.6 Radiokarbonová analýza Metodi
- Page 20 and 21: 5. Výsledky 5.1 Stratigrafický po
- Page 22 and 23: Obrázek 4: „Depth-age“ model p
- Page 24 and 25: 5.4 Archeobotanická analýza profi
- Page 26 and 27: Výsledky 22 Vrchol doby bronzové
- Page 28 and 29: Výsledky 24 Diagramy zobrazují ho
- Page 30 and 31: Obrázek 7: Makrozbytkový diagram
- Page 34 and 35: Výsledky 30 Tabulka 4: Výsledná
- Page 36 and 37: 5.5.2.2 CCA analýza makrozbytkové
- Page 39 and 40: Výsledky 35 Obrázek 13: Ordinačn
- Page 41 and 42: Výsledky 37 Expertní systém prog
- Page 43 and 44: Interpretace výsledků a diskuze 3
- Page 45 and 46: Interpretace výsledků a diskuze 4
- Page 47 and 48: Interpretace výsledků a diskuze 4
- Page 50 and 51: Interpretace výsledků a diskuze 4
- Page 52 and 53: Interpretace výsledků a diskuze 4
- Page 54 and 55: 7. Závěr Závěr 50 Práce nasti
- Page 56 and 57: Závěr 52 osídlení v době bronz
- Page 58 and 59: Citovaná literatura 54 Birks H J B
- Page 60 and 61: Citovaná literatura 56 Kozáková
- Page 62 and 63: Citovaná literatura 58 Pott R (198
- Page 64 and 65: 9 Přílohy P.1 Kalibrační křivk
- Page 66 and 67: Obrázek P 5: Kalibrační křivka
- Page 68 and 69: odběrová hloubka značení Alnus
- Page 70 and 71: % % % % % % % % % % % % % % % % ppm
- Page 72 and 73: P.5 Ellenbergovy indikační hodnot
- Page 74 and 75: P.6 Zkratky použité v grafech mno
- Page 76 and 77: Che_Pol Chenopodium polyspermum Che
- Page 78 and 79: P.8 Obrazová dokumentace Carex cf.
- Page 80 and 81: Molinia cf. arundinacea Cladium mar
Obrázek 10: Změny koncentrace mikroskopických uhlíkových částic ve vztahu<br />
k archeologickým epochám.<br />
Výsledky 29<br />
Obrázek zobrazuje korelace primárních a sekundárních lidských indikátorů<br />
s množstvím mikroskopických uhlíkových částic.<br />
5.5.2 Analýza v programu Canoco<br />
5.5.2.1 DCA analýza makrozbytkového profilu<br />
Výsledky mnohorozměrné statistické analýzy profilu v programu CANOCO for<br />
Windows 4.5 (ter Braak et Šmilauer 2002) shrnují první dvě osy DCA analýzy<br />
(obrázek 11). Nepřímá ordinační analýza DCA rozdělila makrozbytky do skupin<br />
nezávisle na času (hloubce). Po srovnání s obr. XY jsou patrné shodné trendy<br />
klastrové (rozdělení zón 1-4) i DCA analýzy. V ordinačním diagramu jsou vzorky<br />
rozděleny na základě jejich druhového složení.<br />
První osa vysvětlila 9% a druhá 6.8% celkové variability
Change language