Bla bla bla - Katedra botaniky - Jihočeská univerzita
Bla bla bla - Katedra botaniky - Jihočeská univerzita Bla bla bla - Katedra botaniky - Jihočeská univerzita
5.4 Archeobotanická analýza profilu Zahájí Výsledky 20 V makrozbytkovém souboru bylo determinováno 78 rostlinných taxonů z toho 71 druhů, 12 rodů a 5 čeledí) a celkem bylo provedeno 3345 určení. Vedle rostlinných makrozbytků byly nalezeny i uhlíky, efipia a části hmyzu. Společně s makrozbytkovým profilem byl hodnocen i profil pylový. Profil pylového záznamu byl rozdělen do čtyř zón Z1-Z4 na základě výsledků klastrové analýzy CONSLINK programu POLPAL (Nalepka et Walanusz 2003), která rozděluje vzorky na základě podobnosti, a vizuálního posouzení (obrázek 6). Stejného členění bylo, pro snazší orientaci a interpretaci analyzovaných dat, použito i v případě analýzy makrozbytkové (obrázek 7 a 8 ). Zóna Z1: 570-470cm (3855 BC – 2352 BC) Tato zóna, na základě radiokarbonového datování, představuje periodu starého eneolitu. Z1- a (570-520cm): Dle pylové analýzy tvoří vegetaci smíšený dubový les s výrazným podílem Ulmus, Tilia či Corylus. V hojné míře je také zastoupen pyl smrku. Nejvíce zastoupen je pyl břízy (Betula sp.), pravděpodobně díky její přítomnosti v místě odběru. Z bylin jsou nejvíce zastoupeny sekundární antropogenní indikátory: Artemisia sp., druhy z čeledi Chenopodiaceae, Plantago lanceolata a Calluna vulgaris. Na úplné bázi profilu tvoří výrazný vrchol pyl Cyperaceae, jenž záhy klesá. V makrozbytkovém záznamu je z dřevin zaznamenána bříza (Betula pendula, B. pubescens), jejíž množství s každou vrstvou ubývá. Na úplné bázi bříza chybí. Zaznamenány jsou diaspory Carex acutiformis a Scirpus sylvaticus. Z vlhkomilných druhů je dále zaznamenán Eriophorum latifolium, Schoenoplectus cf. tabernaemontanni, Ranunculus sceleratus a tobolky rodu Sphagnum. V malém množství byly nalezeny části větviček i s listy Calluna vulgaris. Z1- b (520-470cm): Oproti zóně Z1-a dokládá pylový záznam výraznou expanzi buku (Fagus sp.) a počátek přítomnosti pylu jedle (Abies sp.) a habru (Carpinus betulus). Vysokých hodnot nabývá Calluna vulgaris.
Výsledky 21 V makrozbytcích se v kolísavých počtech vyskytuje bříza (Betula pendula, Betula sp.), ostřice Carex cf. contigua/divulsa, Calluna vulgaris a nalezeny byly také diaspory Fragaria viridis. Zóna Z2: 470-370cm (2352 BC – 1597 BC) Zóna spadá do konce eneolitu až do počátku střední doby bronzové s těžištěm osídlení únětické kultury. Pro toto období je charakteristické kolísání množství pylu dřevin (v případě dubu, jedle či buku). Výrazný pokles lze pozorovat u lísky (Corylus sp.) a stejně tak klesá četnost jilmu (Ulmus sp.) a lípy (Tilia sp.) V tomto období jsou zaznamenány také největší koncentrace mikroskopických uhlíkových částic. Zemědělskou činnost dokládá výrazný nárůst pylu obilnin (Avena-type, Secale cereale). Stále ve vysokém množství jsou zastoupeny antropogenní indikátory (Artemisia sp., Chenopodiaceae, Plantago sp., Urtica sp., Rumex acetosa-typ). V makrozbytkovém záznamu je z dřevin přítomna stále Betula sp., místy však zcela chybí. Vlhkomilné druhy jsou zastoupeny diasporami Molinia cf. arundinacea, Potentilla palustris, Schoenoplectus cf. taberanaemontani, Ranunculus sceleratus a tobolkami rodu Sphagnum. Přítomny byly i diaspory druhů stanovišť bohatších na živiny – Polygonum lapathifolium, Solanum dulcamara a Rubus caesius – které mohly růst v blízkosti nivy. Ruderální druhy (Chenopodium album, Ch. polyspermum, Polygonum aviculare) a významně zastoupené nažky prosa (Panicum miliaceum) se pravděpodobně se do záznamu dostaly společně s přemístěným materiálem ze širšího okolí Ve vzorcích z vrstev 440-360 cm byly nalezeny zbytky těl vodního hmyzu - klěšťanky (Corixa sp.). Zóna Z3: 370-180cm (1597 BC – 1125 AD) Zóna Z3 v sobě zahrnuje střední a mladší dobu bronzovou, dobu železnou, období stěhování národů a závěr raného středověku.
- Page 1: Jihočeská univerzita v Českých
- Page 4 and 5: Obsah 1. Úvod.....................
- Page 6 and 7: • Nerovnoměrnost sedimentační
- Page 8 and 9: Úvod 4 naprostá změna vzhledu ř
- Page 10 and 11: 2. Cíle práce Cílem předkládan
- Page 12 and 13: Studovaná lokalita 8 těsném okol
- Page 14 and 15: Studovaná lokalita 10 a laténské
- Page 16 and 17: Metodika 12 Pro potřeby pylové an
- Page 18 and 19: 4.6 Radiokarbonová analýza Metodi
- Page 20 and 21: 5. Výsledky 5.1 Stratigrafický po
- Page 22 and 23: Obrázek 4: „Depth-age“ model p
- Page 26 and 27: Výsledky 22 Vrchol doby bronzové
- Page 28 and 29: Výsledky 24 Diagramy zobrazují ho
- Page 30 and 31: Obrázek 7: Makrozbytkový diagram
- Page 32 and 33: Obrázek 9: Makrozbytkový diagram
- Page 34 and 35: Výsledky 30 Tabulka 4: Výsledná
- Page 36 and 37: 5.5.2.2 CCA analýza makrozbytkové
- Page 39 and 40: Výsledky 35 Obrázek 13: Ordinačn
- Page 41 and 42: Výsledky 37 Expertní systém prog
- Page 43 and 44: Interpretace výsledků a diskuze 3
- Page 45 and 46: Interpretace výsledků a diskuze 4
- Page 47 and 48: Interpretace výsledků a diskuze 4
- Page 50 and 51: Interpretace výsledků a diskuze 4
- Page 52 and 53: Interpretace výsledků a diskuze 4
- Page 54 and 55: 7. Závěr Závěr 50 Práce nasti
- Page 56 and 57: Závěr 52 osídlení v době bronz
- Page 58 and 59: Citovaná literatura 54 Birks H J B
- Page 60 and 61: Citovaná literatura 56 Kozáková
- Page 62 and 63: Citovaná literatura 58 Pott R (198
- Page 64 and 65: 9 Přílohy P.1 Kalibrační křivk
- Page 66 and 67: Obrázek P 5: Kalibrační křivka
- Page 68 and 69: odběrová hloubka značení Alnus
- Page 70 and 71: % % % % % % % % % % % % % % % % ppm
- Page 72 and 73: P.5 Ellenbergovy indikační hodnot
Výsledky 21<br />
V makrozbytcích se v kolísavých počtech vyskytuje bříza (Betula pendula,<br />
Betula sp.), ostřice Carex cf. contigua/divulsa, Calluna vulgaris a nalezeny byly<br />
také diaspory Fragaria viridis.<br />
Zóna Z2: 470-370cm (2352 BC – 1597 BC)<br />
Zóna spadá do konce eneolitu až do počátku střední doby bronzové s těžištěm<br />
osídlení únětické kultury.<br />
Pro toto období je charakteristické kolísání množství pylu dřevin (v případě<br />
dubu, jedle či buku). Výrazný pokles lze pozorovat u lísky (Corylus sp.) a stejně<br />
tak klesá četnost jilmu (Ulmus sp.) a lípy (Tilia sp.) V tomto období jsou<br />
zaznamenány také největší koncentrace mikroskopických uhlíkových částic.<br />
Zemědělskou činnost dokládá výrazný nárůst pylu obilnin (Avena-type, Secale<br />
cereale). Stále ve vysokém množství jsou zastoupeny antropogenní indikátory<br />
(Artemisia sp., Chenopodiaceae, Plantago sp., Urtica sp., Rumex acetosa-typ).<br />
V makrozbytkovém záznamu je z dřevin přítomna stále Betula sp., místy však<br />
zcela chybí.<br />
Vlhkomilné druhy jsou zastoupeny diasporami Molinia cf. arundinacea,<br />
Potentilla palustris, Schoenoplectus cf. taberanaemontani, Ranunculus<br />
sceleratus a tobolkami rodu Sphagnum. Přítomny byly i diaspory druhů<br />
stanovišť bohatších na živiny – Polygonum lapathifolium, Solanum dulcamara<br />
a Rubus caesius – které mohly růst v blízkosti nivy.<br />
Ruderální druhy (Chenopodium album, Ch. polyspermum, Polygonum<br />
aviculare) a významně zastoupené nažky prosa (Panicum miliaceum) se<br />
pravděpodobně se do záznamu dostaly společně s přemístěným materiálem<br />
ze širšího okolí<br />
Ve vzorcích z vrstev 440-360 cm byly nalezeny zbytky těl vodního hmyzu -<br />
klěšťanky (Corixa sp.).<br />
Zóna Z3: 370-180cm (1597 BC – 1125 AD)<br />
Zóna Z3 v sobě zahrnuje střední a mladší dobu bronzovou, dobu železnou,<br />
období stěhování národů a závěr raného středověku.
Change language