Bla bla bla - Katedra botaniky - Jihočeská univerzita
Bla bla bla - Katedra botaniky - Jihočeská univerzita
Bla bla bla - Katedra botaniky - Jihočeská univerzita
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
Metodika 12<br />
Pro potřeby pylové analýzy byl profil navzorkován v intervalu pěti centimetrů.<br />
Z každého segmentu byl odebrán 1cm 3 sedimentu, který byl použit pro pylovou<br />
analýzu. Analýza byla provedena standardním způsobem – separace metodou<br />
acetolýzy (Erdtmann, 1943). K odstanění minerálních částic byly vzorky předem<br />
namočeny na 24 hodin do 35% kyseliny fluorovodíkové (HF) (Moore et al.<br />
1991). Vyextrahované částice byly obarveny 0.3% safraninem a převedeny do<br />
směsi glycerolu a vody (v poměru 1:1). V každém vzorku bylo spočítáno<br />
minimálně 700 pylových zrn. Pro určení taxonů bylo použito referenční sbírky<br />
recentních pylových zrn a těchto určovacích klíčů: Beug (2004); Faegri et<br />
Iversen (1989); Moore et al. (1991). Názvosloví je dle ALPADABA (Alpine<br />
Palynological Data-Base - Institute of Plant Sciences, Bern.<br />
Výsledky pylové analýzy byly již samostatně samostatně publikovány (Pokorný<br />
2004a,b, 2005; Bieniek a Pokorný 2005). V této práci je použito nového členění<br />
pylového profilu z připravované publikace Sádla et al. (submitted).<br />
4.4 Chemická analýza<br />
Chemickou analýzu provedla laboratoř pod vedením J. Veselého při Českém<br />
geologickém institutu v Praze. Stanoveny byly složky tzv. zjednodušené<br />
silikátové analýzy (Si, Ti, Al, Fe, Mn, Mg, Ca, Li, Na, K, P, CO2, Corg.,<br />
S a H2O+) a dále celkové obsahy Cu, Pb, Zn a Cd. Celková koncentrace kovů<br />
byla stanovena metodou FAAS (flame atomic absorption spectroscopy) anebo<br />
pomocí objemové titrace (v případě Al). Obsah síry byl stanoven Eschka<br />
metodou (ISO 334 International Standard). Koncentrace křemíku (Si) byla<br />
vypočtena jako rozdíl mezi 100% a celkovou sumou všech naměřených oxidů.<br />
Pozornost byla věnována jen několika vybraným prvkům.<br />
Vyjma přírodních katastrof je eroze v holocénu důsledkem lidského působení<br />
na krajinu. Z minerálních látek transportovaných do jezera, slatiny či rašeliniště<br />
a zachytitelných chemickou analýzou jsou nejvhodnější křemík (Si) a titan (Ti),<br />
(Hoelzer et Hoelzer 1998). Křemík je sice obsažen v rostlinných pletivech<br />
některých druhů (Cyperaceae, Equisetum), ale pouze ve stopovém množství<br />
a výsledky analýzy těžko ovlivní. Titan je vhodným doplňkem k hodnotám<br />
křemíku – ukazuje stejný aspekt, a navíc se jeho hodnoty jinak než<br />
antropogenně nezvyšují (Hoelzer et Hoelzer 1998).