Traumatologie II

TRAUMATOLOGIE II
PORANĚNÍ KOSTÍ
“Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie,
státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje“
Duben 2010 PhDr. Markéta Bednářová

OBECNÁ
STAVBA
KOSTI
kloubní chrupavka
SPONGIÓZA
KOMPAKTA
kostní dřeň
PERIOST
nutriční arterie
kloubní chrupavka
proximální EPIFÝZA
metafýza
DIAFÝZA
metafýza
distální EPIFÝZA

Poranění kostí:
fisura (naštípnutí)
PORANĚNÍ SKELETU
fraktura (zlomenina), fragment (úlomek kosti)
Druhy zlomenin:
uzavřená, otevřená, subperiostální, impresivní…
Typy zlomenin
dlouhých kostí:
a) Přímá
b) Šikmá
c) Spirální
d) Tříštivá
a) b) c) d)

DISLOKACE
= posunutí fragmentů zlomené kosti
Možnosti dislokace:
a) v úhlu
b) do strany
c) s rotací
d) do délky
a) b) c) d)

Léčba zlomenin:
repozice → fixace → rehabilitace
1) Konzervativní léčba zlomenin
uzavřené, nekomplikované zlomeniny
Repozice:
sine (jen malé korekce) nebo v anestézii (s relaxací), úspěšnost musí být
vždy ověřena RTG kontrolou
Fixace:
Měkký obvaz – ortézy
(Desaultův o. - některé zl. humeru)
Tvrdý obvaz – sádra, syntetická
Extenze
sádra
tah závaží o hmotnosti 10% TH;
náplast, svorka.
extenze

2) Operační léčba zlomenin
Repozice: na operačním sále pod přímou RTG kontrolou
Fixace: metodou osteosyntézy
Osteosyntéza = přímá fixace fragmentů zlomeniny
kovovým materiálem
a) Vnitřní – méně komplikované zlomeniny, fixace pomocí šroubů,
dlah, nitrodřeňových hřebů , drátů
b) Zevní – tříštivé, otevřené zlomeniny s rozsáhlým poškozením
měkkých struktur, polytraumata.
Fixace pomocí zevních fixátorů (hřeby, dráty fixované
do zevních rámů, prstenců)

Vnitřní osteosyntéza -
instrumentárium

Příklady vnitřní osteosyntézy

Zevní osteosyntéza (fixace)

Výhody léčby osteosyntézou
Fixována je přímo kost = není imobilizována celá
končetina
Odpadají komplikace sádrové fixace ?
atrofie svalů, ztuhnutí kloubů,dlouhá léčba, náročná RHB…
či léčby dlouhodobou extenzí ?
imobilizační syndrom – dekubity, pneumonie, trombembolie…
Možnost brzkého cvičení, rehabilitace,
vertikalizace, mobilizace (končetinou je možné hýbat)
Zkrácení doby léčby, pracovní neschopnosti

Nejčastější zlomeniny
1. Zlomeniny proximální části femuru
• Častá u starých lidí, u mladých po extrémním zatížení (autonehody, sport)
• Zlomeniny s největším počtem komplikací i mortalitou (zejména v minulosti)
Léčba:
Zlomenina krčku femuru Pertrochanterická zlomenina f.
• Konzervativní - extenzí na Braunově dlaze
• Chirurgická - osteosyntézou:
úhlová dlaha, Enderovy pruty,
CCEP event. TEP
úhlová dlaha CCEP

2. Zlomeniny (diafýzy) tibie (bérce)
Nejčastější zlomeniny
Je-li zlomena tibie, je obvykle zlomena i fibula.
Léčba:
Konzervativní:
výjimečně (vysoká sádra,extenze)
Chirurgická – osteosyntézou:
dle typu a intenzity por.
• UTN (nitrodřeňový hřeb)
• nebo zevní fixátor
3. Collesova zlomenina
zlomenina distálního konce předloktí
pád na dorzálně flektovanou ruku
Léčba:
Po repozici v anes. obvykle konzervativní
léčba sádrou na 3 – 5 týdnů
UTN
(někdy na 1 - 2 týdny volární flexe) typická deformace končetiny (obrácená vidlička)

Použitá literatura a zdroje:
• VYHNÁNEK, F. a kol.: Chirurgie I-III. Praha: Informatorium, 1997.
ISBN 80-86073-07-6
• Zeman, M.: Chirurgická propedeutika. Praha, Grada, 1993, ISBN
80-85623-45-5
• bone-fraktura.navajo.cz
• achot.cz
• zdn.cz