str. 39-57.pdf
str. 39-57.pdf str. 39-57.pdf
42 Harpalus honestus A + Harpalus luteicornis A + + Harpalus quadripunctatus A + + Harpalus rubripes E + + Harpalus rufipalpis A + Leistus ferrugineus E + + Licinus depressus A + + Loricera pilicornis E + Microlestes maurus E + Nebria brevicollis A + + Notiophilus germinyi A + Notiophilus pusillus E + Oodes helopioides A + + Ophonus rufibarbis E + Panagaeus bipustulatus A + Paranchus albipes A + Paratachys bistriatus A + Poecilus cupreus E + + Poecilus versicolor E + + Pseudoophonus rufipes E + Pterostichus anthracinus A + Pterostichus macer A + Pterostichus melanarius E + Pterostichus niger A + + Pterostichus strenuus E + Stenolophus mixtus A + Stenolophus teutonus E + Stomis pumicatus A + Syntomus pallipes A + Trechus quadristriatus E + Tab. č. 2. Noteridae, Dytiscidae, Hydrophilidae dopravního koridoru taxon ES úse k č. I úse k č. II Noterus clavicornis E + Noterus crassicornis E + Agabus bipustulatus E + Agabus chalconotus A + Agabus undulatus A + Coelambus impressopunctatus E + + Hydroglyphus pusillus E + Hydroporus angustatus E + Hydroporus incognitus A + Hydroporus planus E + Hydroporus palustris E + Hygrotus inaequalis E + Hyphydrus ovatus E + Ilybius fuliginosus E + Laccophilus minutus E + Rhantus frontalis E + Rhantus suturalis E + + Anacaena globulus E + + Coelostoma orbiculare E + +
Hydrobius fuscipes E + + Tab. č. 3. Silphidae dopravního koridoru taxon úse k č. I úse k č. II Nicrophorus fossor + Nicrophorus vespillo + + Nicrophorus vespilloides + Phosphuga atrata + + Silpha tristis + + Thanatophilus sinuatus + Vyhodnocení výsledků Čeleď Carabidae Celkem bylo na trase dopravního koridoru z Komořan do Chomutova prokázáno 77 druhů brouků čeledi Carabidae, jejich příslušnost k indikační ekologické skupině je zřejmá z tab. č. 1. Podle vztahu organismů k prostředí se většinou jedná o druhy otevřené krajiny, přitom v obou úsecích se vyskytují druhy preferující nebo tolerující suché prostředí, v úseku č. II převažují břehové a vlhkomilné druhy, což je dáno přítomností vodní nádrže. Ze zjištěných vzácnějších, respektive potenciálně ohrožených druhů, je možné jmenovat Notiophilus germinyi, Bembidion minimum, Amara famelica, Panagaeus bipustulatus, Licinus depressus. Z hlediska regionální faunistiky existuje v regionu minimum známých nalezišť druhů: Carabus convexus, Pterostichus macer, Anisodactylus signatus, Amara tibialis, Chlaenius nigricornis a Acupalpus exiguus (podle údajů z kartotéky Oblastního muzea v Mostě a PULP ÁNA & TÁBORSKÉHO, 1983). Podle rozboru střevlíkovitých brouků (tab. č. 4) vykazuje Ervěnický koridor – úsek č. I – výrazně nižší druhovou diverzitu střevlíkovitých brouků (18 druhů), než jaká je ve zbytku dopravního koridoru, čili úseku č. II (73 druhů). Zastoupení druhů skupiny „A“ je však v úseku č. I značně vyšší, než by se dalo předpokládat u výhradně antropogenního prostředí, kde probíhalo osidlování území v podmínkách primární sukcese. Příčinou může být blízkost relativně kvalitnějšího refugia při okraji výsypky, ale na druhé straně lze připustit i chybu ve sběrech, neboť za extrémních podmínek suché a teplé sezóny 2003 se střevlíkovití stahovali do hlubších vrstev popraskaného půdního povrchu. Počty prokázaných druhů ze skupin A a E a jejich procentuální zastoupení v jednotlivých úsecích podává tab. č. 4. Tab. č. 4. Porovnání „reliktnosti“ střevlíkovitých na zkoumané trase dopravního koridoru Komořany – Chomutov a na jednotlivých úsecích lo kalita Σ R-druhy A-druhy E-druhy počet % počet % A : E v % úsek č. I 18 0 11 61 7 39 61:39 úsek č. II 73 0 36 49 37 51 49:51 dopravní koridor 77 0 39 51 38 49 51:49 43
- Page 1 and 2: Sborník Oblastního muzea v Mostě
- Page 3: Tab. č. 1. Carabidae dopravního k
- Page 7 and 8: Z vodního prostředí bylo celkem
- Page 9 and 10: HŮRKA, K., VESELÝ, P. & FARKAČ,
- Page 12 and 13: Sborník Oblastního muzea v Mostě
- Page 14 and 15: let. Podobný jev, opětný návrat
- Page 16 and 17: Myrmica gallienii Bondroit, 1919 V
- Page 18 and 19: Sborník Oblastního muzea v Mostě
- Page 20: Ardea purpurea Linnaeus, 1766 - vol
Hydrobius fuscipes E + +<br />
Tab. č. 3. Silphidae dopravního koridoru<br />
taxon úse k č. I úse k č. II<br />
Nicrophorus fossor +<br />
Nicrophorus vespillo + +<br />
Nicrophorus vespilloides +<br />
Phosphuga atrata + +<br />
Silpha tristis + +<br />
Thanatophilus sinuatus +<br />
Vyhodnocení výsledků<br />
Čeleď Carabidae<br />
Celkem bylo na trase dopravního koridoru z Komořan do Chomutova prokázáno 77 druhů brouků<br />
čeledi Carabidae, jejich příslušnost k indikační ekologické skupině je zřejmá z tab. č. 1. Podle vztahu<br />
organismů k prostředí se většinou jedná o druhy otevřené krajiny, přitom v obou úsecích se vyskytují<br />
druhy preferující nebo tolerující suché prostředí, v úseku č. II převažují břehové a vlhkomilné druhy,<br />
což je dáno přítomností vodní nádrže.<br />
Ze zjištěných vzácnějších, respektive potenciálně ohrožených druhů, je možné jmenovat<br />
Notiophilus germinyi, Bembidion minimum, Amara famelica, Panagaeus bipustulatus, Licinus<br />
depressus. Z hlediska regionální faunistiky existuje v regionu minimum známých nalezišť druhů:<br />
Carabus convexus, Pterostichus macer, Anisodactylus signatus, Amara tibialis, Chlaenius nigricornis<br />
a Acupalpus exiguus (podle údajů z kartotéky Oblastního muzea v Mostě a PULP ÁNA &<br />
TÁBORSKÉHO, 1983).<br />
Podle rozboru střevlíkovitých brouků (tab. č. 4) vykazuje Ervěnický koridor – úsek č. I – výrazně<br />
nižší druhovou diverzitu střevlíkovitých brouků (18 druhů), než jaká je ve zbytku dopravního<br />
koridoru, čili úseku č. II (73 druhů). Zastoupení druhů skupiny „A“ je však v úseku č. I značně vyšší,<br />
než by se dalo předpokládat u výhradně antropogenního prostředí, kde probíhalo osidlování území<br />
v podmínkách primární sukcese. Příčinou může být blízkost relativně kvalitnějšího refugia při okraji<br />
výsypky, ale na druhé <strong>str</strong>aně lze připustit i chybu ve sběrech, neboť za extrémních podmínek suché a<br />
teplé sezóny 2003 se střevlíkovití stahovali do hlubších vrstev popraskaného půdního povrchu.<br />
Počty prokázaných druhů ze skupin A a E a jejich procentuální zastoupení v jednotlivých úsecích<br />
podává tab. č. 4.<br />
Tab. č. 4. Porovnání „reliktnosti“ střevlíkovitých na zkoumané trase dopravního koridoru Komořany – Chomutov<br />
a na jednotlivých úsecích<br />
lo kalita<br />
Σ<br />
R-druhy<br />
A-druhy E-druhy<br />
počet % počet %<br />
A : E<br />
v %<br />
úsek č. I 18 0 11 61 7 <strong>39</strong> 61:<strong>39</strong><br />
úsek č. II 73 0 36 49 37 51 49:51<br />
dopravní koridor 77 0 <strong>39</strong> 51 38 49 51:49<br />
43
Change language