lebka, kostra hlavy

Fossa cranii anterior
Fossa cranii anterior (obr. 213 a 214) sahá od předního
obvodu lebeční baze až
k zadnímu okraji alae minores ossis sphenoidalis a
k zadnímu okraji sukus prechiasmaticus na těle
kosti klínové.
Tvoří ji partes orbitales (a pars nasalis) ossis
frontalis, za nimi malá křidla kosti klínové a uprostřed
mezi všemi předchozími částmi lamina cribrosa
ossis ethmoidalis a crista galii.
Útvary
Partes orbitales ossis frontalis jsou vyvýšené
a svažují se směrem k lamina cribrosa;
crista galii vyčnívá do přední jámy lebeční;
foramen caecum je na os frontale před crista galii.
Průchody
Canalis opticus, pro n. opticus a a. ophthalmica;
vede baží malého křídla ze sulcus prechiasmaticus
do očnice;
foramina cribrosa jsou četné otvůrky v lamina
cribrosa pro průchod nn. olfactorii z nosní dutiny do
dutiny lebeční;
vstup foramen ethmoidale anterius jedním
z otvůrků v lamina cribrosa; je to konec tzv. canalis
orbitocranialis (viz Orbita, str. 192 a 193);
tudy do lebeční dutiny přichází slabá a. meningca anterior (za. ethmoidalis
anterior).
Fossa cranii media
Fossa cranii media (obr. 213 a 214) je uprostřed předozadně
krátká, laterálně se v předozadním rozměru
postupně prodlužuje.
Přední hranice fossa cranii media je totožná se
zadním ohraničením přední jámy lebeční (viz výše).
Zadní hranice střední jámy lebeční běží po dorsum
sellae, procc. clinoidei posteriores a po margo superior
partis petrosae (crista pyramidis) kosti spánkové.
Střední jámu lebeční tvoří uprostřed tělo kosti klínové,
po stranách velká křídla, dále vzadu přední plocha
pyramidy a přilehlá část šupiny spánkové kosti.
Útvary
Fossa hypophysialis, doplněná pomocí dorsum sellae
v
sella turcica, kde je uložena hypofysa;
BASIS CRANII INTERNA 179
sulcus caroticus, po stranách fossa hypophysialis;
a. carotis interna přichází z canalis caroticus (z hrotu
pyramidy) skrze synchondrosis sphenopetrosa (viz
str. 150 a 210);
sulcus sinus petrosi superioris - otisk žilního
splavu na margo superior partis petrosae;
impressio trigemini - prohbí na hrotu pyramidy,
kde je uloženo ganglion trigeminale;
processus clinoideus posterior - na obou okrajích
dorsum sellae - za čerstva je spojen na každé straně
řasou tvrdé pleny mozkové s proč. clinoideus anterior;
v tomto spojení může vzniknout osifikovaný
můstek (patrný na rtg snímku v boční projekci jako
tzv. přemostění tureckého sedla);
synchondrosis sphenopetrosa - chrupavka mezi hrotem
pyramidy, tělem a velkým křídlem kosti klínové;
po jejím odstranění zůstane otvor, foramen lacemm.
Průchody
Foramen lacerum - nepravidelný otvor, který za
čerstva vyplňuje synchondrosis sphenopetrosa;
končí tam canalis caroticus z pyramidy;
fissura orbitalis superior - průchod ze střední
i jámy lebeční do očnice vpředu pod zadním okrajem
i malého křídla, mezi ním a křídlem velkým; prochází
' tudy n. oculomotorius, n. trochlearis, n. abducens,
' 1. větev n. trigeminus (n. ophthalmicus, zpravidla
již po rozdělení ve své tři hlavní nervy) a v. ophthalmica
superior;
foramen rotundum - skrze ala major více vpředu,
z cerebrální plochy velkého křídla na plochu maxilární;
vede 2. větev n. trigeminus (n. maxillaris) do
fossa pterygopalatina;
foramen ovále - dorsolaterálně od foramen rotundum,
skrze ala major na basis cranii externa; vede
3. větev n. trigeminus (n. mandibularis) a žilní spojky;
foramen spinosum - skrze ala major - vede z basis
cranii externa do střední jámy lebeční a. meningea
media a větévku ze 3. větve n. trigeminus do tvrdé
pleny mozkové; od foramen spinosum se na vnitřní
plochu šupiny spánkové kosti a týlní kosti rozbíhají
sulci arteriae meningeae mediae;
foramen petrosum (canaliculus innominatus Arnoldi), jímž prochází
n. petrosus major, nejde-li svou normální cestou skrze synchondrosis
sphenopetrosa;
foramen venosum (Vesali) pro spojku intrakraniálních a extrakraniálních
žil;
jsou to variabilní otvůrky (viz str. 144);