172 DOLNÍ ČELIST Obr. 202. MANDIBULA; pohled zleva zdola zezadu 1 foramen mandibulae (vstup do canalis mandibulae); při jeho předním okraji lingula mandibulae 2 caput mandibulae 3 collum mandibulae 4 tuberositas pterygoidea na angulus mandibulae 5 sulcus mylohyoidcus 6 processus condylaris 7 processus coronoideus 8 corpus mandibulae 9 fovea sublingualis 10 spina mentalis 11 fossa digasirica 12 tbvea submandibularis 13 linea mylohyoidea
Corpus mandibulae Corpus mandibulae je mohutnější při svém dolním okraji; protuberantia mentalis vystupuje vpředu ve střední čáře, v místě brady (lat. mentum, brada), jako trojhranné ztluštění; foramen mentale, latcrálně od protuberance, je otvor, kde končí mandibulární kanál (viz dále); spina mentalis, trn na vnitřní straně uprostřed bradové části těla mandibuly, je místo pro připojení začátků m. genioglossus a pod ním m. geniohyoideus obou stran; fossa digastrica -párová jamka pod předchozím trnem; do ní je k mandibule připojeno přední bříško m. digastricus; linea mylohyoidea - podélná, lehce skloněná, vyzdvižená čára na vnitřní straně těla čelisti; upíná se na ni plochý m. mylohyoideus; fovea sublingualis, mělká jamka v místě podjazykové slinné žlázy (glandula sublingualis); je vyhloubena vpředu nad linea mylohyoidea; fovea submandibularis, jamka v místě podčelistní slinné žlázy (glandula submandibularis); je dále dorsálně pod linea mylohyoidea. Pars alveolaris (processus alveolaris) vyvstává na kraniální straně těla; tato část kosti je vytvořena analogně s maxilou (viz str. 166) jako funkční nástavec pro zuby; po ztrátě zubů se pars alveolaris snižuje, až vymizí, a později se dále snižuje i samo tělo mandibuly; juga alveolaria se zaobleně rýsují na povrchu pars alveolaris v místech zubních kořenů; alveoli dentales, lůžka zubní, jsou otvory pro kořeny zubů ve volném okraji pars alveolaris; septa interalveolaria odděluji lůžka jednotlivých zubů; septa interradicularia oddělují uvnitř alveolů vícckofcnových zubů prostory pro jednotlivé kořeny. Rámus mandibulae Rámus mandibulae, párový útvar, je mediolaterálně oploštělý a kraniálnč vybíhá ve dva výběžky: Processus condylaris, kloubní výběžek, je zadní z výběžků; nese hlavici, která slouží skloubení mandibuly; caput mandibulae, hlavice mandibuly, má tvar napříč postaveného protáhlého elipsoidu (dlouhá osa DOLNÍ ČELIST 173 elipsoidu stojí horizontálně a míří ze strany ventrolaterální dorsomediálně, takže osy obou kondylů se protínají za mandibulou); collum mandibulae, štíhlý krček, spojuje hlavici s ramenem mandibuly; fovea pterygoidea, mělká jamka vpředu pod hlavicí, je místem úponu m. ptcrygoideus lateralis. Processus coronoideus, plochý, umístěný před kloubním výběžkem, je místem úponu m. temporalis; linea obliqua pokračuje jako hrana od předního okraje proč. coronoideus na zevní stranu těla čelisti. Incisura mandibulae je hluboký oblý výřez mezi proč. condylaris a proč. coronoideus. Na vlastním ramenu čelisti se nacházejí tyto útvary: tuberositas masseterica, drsnatina na zevní ploše ramena, při angulus mandibulae; upíná se na ni m. massetcr (zevní žvýkací sval); tuberositas pterygoidea, drsnatina na vnitřní ploše ramena při angulus mandibulae, je místem úponu m. pterygoideus medialis; foramen mandibulae, otvor urostřed vnitřní plochy rámus mandibulae, vede do canalis mandibulae; canalis mandibulae, kanál dolní čelisti, jde ramenem a tělem čelisti od foramen mandibulae do foramen mentale (viz výše); vede n. alveolaris inferior (ze 3. větve n. trigeminus) spolu štěpnou a se žílou; lingula mandibulae, kostěný štíhlý jazýček pro úpon lig. sphenomandibulare (jednoho 7. vazů čelistního kloubu), ohraničuje vpředu foramen mandibulae; sukus mylohyoideus, žlábek procházející dopředu dolů po vnitřní ploše ramena čelisti, od foramen mandibulae až na tělo čelisti; jde rovnoběžně s linea mylohyoidea, pod ní; obsahuje stejnojmenný nerv (ze 3. větve n. trigeminus) a r. mylohyoideus arteriae alveolaris inferioris. Osifikace a variace mandibuly Osifikace mandibuly Mandibula osifikujc endesmálné, protože vznikla jako soubor krycích kostí podél zevního okraje původní Meckclovy'^ chrupavky (což byla součást 1. žaberniho oblouku), a to již u embryí délky 16-17 mm. Primární osifikační centrum se zakládá v okolí příštího foramen mandibulae a odtud se osifikace šíří všemi směry. Záhy poté se v proč. condylaris, v proč. coronoideus a v přilehlých úsecích ramena mandibuly diferencuje sekundární chrupavka (chondroidní tkáň - srov. str. 20), do které se šíří osifikace z hlavního centra (obr. 203 A) a má pak charakter osifikace enchondrálni. *) Johann Friedrich Meckcl ml. (1781-1833), německý anatom aembryolog, profesor anatomie a chirurgie v Halle
Change language