lebka, kostra hlavy

lebka, kostra hlavy lebka, kostra hlavy

19.06.2013 Views

158 KOST ČELNÍ Obr. 188. VZNIK OSIFIKACNICII JADF.R KOSTI CELNÍ A SPLÝVÁNÍ SAMOSTATNĚ OSIFIKUJlCICH POLOVIN; rozvoj dutin kosti čelní A osifikační jádra a základ dutin čelní kosti B persistence metopického švů C postup zániku metopického švů a jeho pcrsistující zbytky a os metopicum (var.) jako samostatná osifikace v metopickém lupínku b sutura supranasalis (zbytky často patrné i u dospělého) D definitivní rozsah dutin kosti čelní dospělého ve srovnání sjejich základy, jež vznikají vchlípením sliznicc kolem 1. roku věku (A) T. týden F. fetální R. rok Mediální okraje partes orbitales nasedají shora na labyrinthi ethmoidales a tvoří stropy některých dutinek labyrintů (obr. 187); foramen ethmoidale anterius et posterius jsou zde jako kanálky pro cévy a nervy mezi pars orbitalis čelní kosti a kostí čichovou (viz Orbita, str. 193). Laterálně navazuje pars orbitalis na os zygomaticum a za ním na ala major kosti klínové; dorsálně, ve stropě orbity se spojuje s ala minor. Pars nasalis Pars nasalis se spojuje s os nasále a s proč. frontalis maxillae. Uvnitř má dutinu, za čerstva vystlanou sliznicí vychlípenou z nosní dutiny; je to: sinus frontalis, párová dutina kosti čelní, nepravidelně vějířovitého, prstovitého tvaru, zpravidla rozšířená z pars nasalis vzhůru a laterálně do squamy; septum siniium frontalium uprostřed odděluje dutinu pravé a levé strany; apertura sinus frontalis, párový průchod, otvírá pravý a levý sinus do nosní dutiny (často společně s cellulae ethmoidales anteriores jako infundibulum ethmoidale, viz str. 146). Pravý a levý sinus jsou zpravidla asymetrické. Osifikace a variace kosti čelní Osifikace kosti čelní Celé os frontale je desmogenni. Osifikuje párově (od 8. fetálního týdne), z center v místech příštích tubera frontalia. Kost je párová u fetů, u novorozence a ještě v 1. roce života. Šev mezi pravou a levou kostí, sutura frontalis, sutura metopica (řeč. metopon, čelo), začíná zanikat koncem 1. roku a do dvou let věku vymizí; u dospělého (v různém stupni zachování) persistuje v 5-8 %; tento jev se označuje jako metopismus; po zániku sutura metopica zůstává téměř u každého člověka stopa švů v oblasti glabely - sutura supranasalis. Sinus frontales vznikly procesem pneumatizace kosti z nosní dutiny, v souvislosti s nejventrálnějšími cellulae ethmoidales. Zakládají se během l. roku, definitivního rozšíření dosáhnou až koncem růstového období. Variace kosti čelní Nejtypičtější variace čelní kosti jsou tyto: 1. metopismus (viz výše, Osifikace čelní kosti); vyskytuje se v 5-8 %; sulura supranasalis jako zbytek po metopickém švů má individuálně různý tvar i rozsah;

KOST TEMENNÍ 159 Obr. 189. OS PARIETALE; levá strana; pohled zleva shora /ezadu 1 margo frontalis (spojení s kostí čelní v sutura coronalis) 2 margo sagittalis (spojení s druhostrannou temenní kostí v sutura sagittalis) 3 tuber parietalc 4 foramen parietale 5 margo occipitalis (spojení s kostí týlní v sutura lambdoidea) 6 margo squamosus (spojení s kostí spánkovou v sutura squamosa) 7 linea tcmporalis inferior 8 linea temporalis superior

KOST TEMENNÍ 159<br />

Obr. 189. OS PARIETALE; levá strana; pohled zleva shora /ezadu<br />

1 margo frontalis (spojení s kostí čelní v sutura coronalis)<br />

2 margo sagittalis (spojení s druhostrannou temenní kostí v sutura<br />

sagittalis)<br />

3 tuber parietalc<br />

4 foramen parietale<br />

5 margo occipitalis (spojení s kostí týlní v sutura lambdoidea)<br />

6 margo squamosus (spojení s kostí spánkovou v sutura squamosa)<br />

7 linea tcmporalis inferior<br />

8 linea temporalis superior

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!