lebka, kostra hlavy

158 KOST ČELNÍ
Obr. 188. VZNIK OSIFIKACNICII JADF.R KOSTI CELNÍ
A SPLÝVÁNÍ SAMOSTATNĚ OSIFIKUJlCICH POLOVIN; rozvoj
dutin kosti čelní
A osifikační jádra a základ dutin čelní kosti
B persistence metopického švů
C postup zániku metopického švů a jeho pcrsistující zbytky
a os metopicum (var.) jako samostatná osifikace v metopickém
lupínku
b sutura supranasalis (zbytky často patrné i u dospělého)
D definitivní rozsah dutin kosti čelní dospělého ve srovnání sjejich
základy, jež vznikají vchlípením sliznicc kolem 1. roku věku (A)
T. týden
F. fetální
R. rok
Mediální okraje partes orbitales nasedají shora
na labyrinthi ethmoidales a tvoří stropy některých
dutinek labyrintů (obr. 187);
foramen ethmoidale anterius et posterius jsou
zde jako kanálky pro cévy a nervy mezi pars orbitalis
čelní kosti a kostí čichovou (viz Orbita, str. 193).
Laterálně navazuje pars orbitalis na os zygomaticum
a za ním na ala major kosti klínové; dorsálně,
ve stropě orbity se spojuje s ala minor.
Pars nasalis
Pars nasalis se spojuje s os nasále a s proč. frontalis
maxillae. Uvnitř má dutinu, za čerstva vystlanou
sliznicí vychlípenou z nosní dutiny; je to:
sinus frontalis, párová dutina kosti čelní, nepravidelně
vějířovitého, prstovitého tvaru, zpravidla rozšířená
z pars nasalis vzhůru a laterálně do squamy;
septum siniium frontalium uprostřed odděluje dutinu
pravé a levé strany;
apertura sinus frontalis, párový průchod, otvírá
pravý a levý sinus do nosní dutiny (často společně
s cellulae ethmoidales anteriores jako infundibulum
ethmoidale, viz str. 146).
Pravý a levý sinus jsou zpravidla asymetrické.
Osifikace a variace kosti čelní
Osifikace kosti čelní
Celé os frontale je desmogenni. Osifikuje párově (od 8. fetálního
týdne), z center v místech příštích tubera frontalia. Kost je párová
u fetů, u novorozence a ještě v 1. roce života. Šev mezi pravou
a levou kostí,
sutura frontalis, sutura metopica (řeč. metopon, čelo), začíná zanikat
koncem 1. roku a do dvou let věku vymizí; u dospělého
(v různém stupni zachování) persistuje v 5-8 %; tento jev se označuje
jako
metopismus; po zániku sutura metopica zůstává téměř u každého
člověka stopa švů v oblasti glabely -
sutura supranasalis.
Sinus frontales vznikly procesem pneumatizace kosti z nosní
dutiny, v souvislosti s nejventrálnějšími cellulae ethmoidales.
Zakládají se během l. roku, definitivního rozšíření dosáhnou až
koncem růstového období.
Variace kosti čelní
Nejtypičtější variace čelní kosti jsou tyto:
1. metopismus (viz výše, Osifikace čelní kosti); vyskytuje se v 5-8 %;
sulura supranasalis jako zbytek po metopickém švů má individuálně
různý tvar i rozsah;