lebka, kostra hlavy

152 KOST SPÁNKOVÁ
canaliculus mastoideus, další /. průchodů xe spodní strany pyramidy,
začíná na přední stěně fossa jugularis jako rýha, která přechází
v kanálek; tudy z X. hlavového nervu (n. vagus) prochází
tenký rámus attricularis nervi vagi (lat. auricula, ušní boltec), klinicky
velmi důležitý, určený (po výstupu z fissura tympanomastoidea
- viz str. 153 a 154) pro inervaci části ušního boltce a částí xevniho
zvukovodu a bubínku.
Processus styloideus, výběžek bodcovitý, štíhlý,
kaudálně a mírně dopředu mířící, je připojen za
fossa jugularis k dolní ploše pyramidy; .
foramen stylomastoideum, ve kterém lícní nerv
opouští canalis facialis, je nápadný otvor mezi proč.
styloideus a proč. mastoideus.
* Processus mastoideus, výběžek bradavkový, vzadu
na pars petrosa, nápadně vyčnívá kaudálně; je místem
připojení m. sternocleidomastoideus na lebku;
incisura mastoidea, nápadná rýha, kde začíná
zadní bříško m. digastricus, jej ohraničuje na
vnitřní straně;
sulcus arteriae occipitalis, otisk stejnojmenné
tepny, je mediálně od předchozí incisury;
foramen mastoideum, otvor pro žilní spojku
(emissarium) do sinus sigmoideus; nachází se na zevní
straně proč. mastoideus vzadu; vede do
sulcus sinus sigmoidei, což je otisk žilního splavu
na nitrolebeční straně proč. mastoideus.
Ad d) Facies ventrobasalis je přístupná až po odstranění
os tympanicum, jímž je kryta.
Cavitas tympanica, středoušní dutina, má vcntrobazální
plochu pyramidy jako vnitřní stěnu.
Na této stěně se popisuje několik útvarů:
promontorium - nápadně zaoblené vyklenutí uprostřed
plochy, vyčnívající do středoušní dutiny; je vyzdviženo
prvním závitem hlemýždě vnitřního ucha;
sulcus promontorii (čili sulcus nervi tympanici)
probíhá po promontoriu jako svislá rýha; n. tympanicus,
vstupující na bazální ploše pyramidy, probíhá
zde ke stropu středoušní dutiny, kudy vystupuje jako
n. petrosus minor (srov. str. 151).
Při zadním obvodu promotoria vedou dva otvory
do vnitřního ucha:
fenestra vestibul! (fenestra ovalis), nahoře; v ní je
svou baží pohyblivě zasazen třmínek (jedna ze středoušních
kůstek);
fenestra cochleae (fenestra rotunda), dole; za čerstva
je uzavřena blankou,
membrána tympani secundaria.
Nad fenestra vestibuli se nad sebou rýsují dva
horizontální valy:
prominentia canalis facialis, kaudálnčjší z nich, je
val vyzdvižený kanálem lícního nervu, canalis nervi
facialis;
prominentia canalis semicircularis lateralis, kraniálnější
val, je vyzdvižen postranní polokruhovitou
chodbou vnitroušního labyrintu.
Prominentia canalis facialis vzadu zahýbá a za
oběma okénky pokračuje kaudálnč; mezi oběma
okénky z ní vyčnívá
eminentia pyramidalis, malá vyvýšenina, na jejímž
vrcholku z otvůrku za čerstva vybíhá šlacha
malého svalu, m. stapedius, upnutého na třmínek;
canaliculus chordae tympani přichází zezadu, ze
sestupného úseku canalis nervi facialis, do středoušní
dutiny, kam se otvírá kaudálně od eminentia pyramidalis;
vede větev lícního nervu -chorda tympani - do
středoušní dutiny; chorda pak opouští dutinu ve fissura
petrotympanica (viz dále, Pars tympanica).
Středoušní dutina vybíhá při svém stropu:
1. dopředu, 2. dozadu.
1. Canalis musculotubarius vybíhá dopředu (ventromediálním
směrem) do hrotu pyramidy (laterálně
od canalis caroticus); kostěnou hranou je rozdělen
ve dva průchody nad sebou:
semicanalis musculi tensoris tympani, horní průchod;
za čerstva obsahuje jmenovaný sval (ten se
pak otáčí kolem malého kostěného výběžku ventrobazální
stěny - proč. cochleariformis - a jde středoušní
dutinou k bubínku, který napíná - podrobněji
viz 3. díl, str. 611);
semicanalis tubae auditivae, dolní průchod; za
čerstva je vystlán sliznicí středního ucha a představuje
kostěnou část trubice spojující středoušní dutinu
s nosohltanem - tuba auditiva (pharyngotympanica,
Eustachii ').
2. Antrum mastoideum vybíhá ze středoušní dutiny
dozadu (za čerstva rovněž vystláno sliznicí středoušní
dutiny) a pokračuje dutinkami do proč. mastoideus;
cellulae mastoideae představují řadu dutinek vystlaných
sliznicí, jimiž je v pokračování antra pneumatizován
proč. mastoideus.
Pars squamosa
Pars squamosa (squama temporalis), šupina kosti
spánkové, je zvenčí připojena k pars petrosa. Kraniálně
je zasazena do lebeční klenby.
*) Bartolomeo Eustachio (zač. 16. stol. 1574), italský anatom, papežský lékař aprofesor lékařství v Římě. Pořídil mědirytiny prvního kvalitního
anatomického atlasu, ty se však po jeho smrti v papežské knihovně ztratily a byly nalexeny, opatřeny vysvětlivkami a publikovány až
v letech 1719 a 1728 Lancisim.