Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
146 KOST ČICHOVÁ<br />
Lamina perpendicularis<br />
Lamina perpendicularis, svislá ploténka, je nepárová,<br />
sagitálně uložená; sestupuje kaudálně od lamina<br />
cribrosa, k níž je připojena, a tvoří horní<br />
přední část kostěné přepážky nosní.<br />
Labyrinthi ethmoidales<br />
Labyrinthi ethmoidales,JHchoyé labyrinty, jsou párově<br />
uspořádané skupinky kostěných dutinek;<br />
cellulae ethmoidales, dutinky (sklípky) labyrintu,<br />
sestupují od okrajů lamina cribrosa vpravo a vlevo<br />
jako součásti bočních stěn nosní dutiny a svou<br />
vnější plochou tvoří součást vnitřní stěny očnice;<br />
cellulae ethmoidales se dělí na<br />
: cellulae anteriores, mediae et posteriores; jsou vystlány<br />
sliznicí vychlípenou z dutiny nosní, a mají<br />
proto s nosní dutinou spojení (viz dále, srov. též<br />
Kostěná dutina nosní, str. 193 a 194);<br />
lamina orbitalis (lamina papyracea) kryje sklípky<br />
ze strany očnice jako papirově tenká lamela.<br />
Labyrinty se stýkají s kostí slzní (dopředu), s kostí<br />
čelní (kraniálně), s malým křidlcm kosti klínové (dorsokraniálně),<br />
s os palatinum (dozadu) a s maxilou<br />
(kaudálně).<br />
Foramen ethmoidale anterius et posterius jsou<br />
dva otvůrky za sebou při horním okraji lamina orbitalis,<br />
v místě jejího spojení s kostí čelní. Vedou cévy<br />
a nervy (viz str. 193).<br />
Od nosní plochy labyrintů se pod sebou odvíjejí<br />
(shora dolů a konvexitou dovnitř nosní dutiny)<br />
nosní skořepy, conchae nasales (viz obr. 219):<br />
concha nasalis superior, horní skořepa nosní, a<br />
concha nasalis media, střední skořepa nosni.<br />
Obě se podobají lastuře škeble; horním okrajem<br />
jsou upevněné na stěnách labyrintů, vyklenují se<br />
konvexitou do nosní dutiny a vyčnívají do ní většinou<br />
své plochy a volným dolním okrajem.<br />
Prostor, v němž je concha nasalis superior, se nazývá<br />
meatus naši superior, horní nosní průchod; do něho vzadu ústí<br />
drobnými otvory<br />
cellulae ethmoidales posteriores a sinus sphenoidalis.<br />
Prostor mezi concha nasalis media a stěnou labyrintů, rcsp.<br />
kaudálním pokračováním boční stěny nosní, maxilou, je<br />
meatus naši medius, střední nosní průchod; do něho ústí cellulae<br />
ethmoidales anteriores et mcdiae, jakož i dutina čelní kosti a dutina<br />
horní čelisti.<br />
Cellulae ethmoidales anteriores (někdy i mediae) a průchod do<br />
dutiny kosti čelní mívají společné nálevkovité ústí,<br />
infundilnilum ethmoidale.<br />
Processus uncinatus (conchae mcdiae) vyčnívá dozadu dolů od<br />
spodní, k labyrintu přiléhající části concha media a spojuje se s výběžkem<br />
concha nasalis infcrior (viz str. 146).<br />
Concha nasalis suprema je přídatná malá skořepa, někdy vytvořená<br />
nad concha superior. Je to zakrnělý zbytek z fylogenetického<br />
vývoje, kdy bylo skořep více a podstatně rozšiřovaly plochu<br />
nosní sliznice.<br />
V místě krytém střední skořepou se nápadněji vyklenuje jedna<br />
z cellulae anteriores; hrbolek, který na nosní stěně labyrintu vytváří,<br />
se označuje jako<br />
bulla ethmoidalis.<br />
(Jako samostatná kost je ještě vytvořena concha nasalis<br />
inferior, dolní skořepa nosní -viz dále, str. 146.)<br />
Osifikace a variace kosti čichové<br />
Osifikace kosti čichové<br />
Os ethmoidale osifikujc (obr. 178) od 4.-5. měsíce nitroděložního<br />
života, a to z center v čichových labyrintech a ve střední skořcpě.<br />
Lamina cribrosa osifikuje až po narození, její osifikace končí ve<br />
2. roce života. Osifikace do ní překračuje z labyrintů a z lamina<br />
perpendicularis, která končí osifikaci až s koncem růstového období.<br />
Samostatně osifikuje crista galii (od 2. roku) aspojuje se s lamina<br />
cribrosa (koncem 4. roku).<br />
Cellulae ethmoidales jsou po narození jen mělké výklenky;<br />
teprve později se zvětšují a vklesávají hlouběji do kosti. Definitivního<br />
tvaru a rozsahu dosahují až po pubertě. V souvislosti s os<br />
ethmoidale osifikují conchae sphenoidales a druhotně se stávají<br />
součástí kosti klínové.<br />
Variace kosti čichové<br />
1. Processus alares (Hyrtl) - malé křídlovité výběžky, vystupující<br />
z předního okraje crista galii dopředu laterálně; mohou obklápět<br />
foramen caecum (viz Os frontale, str. 157).<br />
2. Oxsa internasalia -zpravidla dvě drobné, vertikálně postavené<br />
ploché kůstky, spojující přední horní okraj lamina perpendicularis<br />
s ossa nasalia (s internasálním švem).<br />
Četné funkčně bezvýznamné variace se týkají počtu a konfigurace<br />
cellulae ethmoidales.<br />
Concha nasalis inferior -<br />
dolní skořepa nosní<br />
Concha nasalis inferior, dolní skořepa nosní (obr.<br />
179), je tenká plochá kost, tvarem podobná střední<br />
skořepě nosní, poněkud větší, obdobně vyklenutá<br />
a svým horním okrajem fixovaná ke stěně nosní<br />
dutiny.<br />
Processus maxillaris je zahnutý výběžek na kraniální<br />
straně, jímž je dolní skořepa ve švech přirostlá<br />
k nosní ploše horní čelisti tak, že tuto plochu doplňuje.<br />
Zmenšuje tím otvor, jímž je dutina horní čelisti<br />
spojena s dutinou nosní (viz str. 165).<br />
Z horního okraje skořepy ještě vyčnívají dva výběžky:<br />
processus lacrimalis - malý výběžek dopředu vzhůru pro spojení<br />
s kostí slzní; přiložením k maxilc a k slzní kosti spoluvytváří stěnu<br />
kostěného canalis nasolacrimalis (srov. str. 161 a 165);<br />
processus ethmoidalis - výběžek dozadu vzhůru pro spojení<br />
s proč. uncinatus conchae mediae (viz výše).